Deska týdne: Mourn skládají písničky mezi psaním domácích úkolů

2. prosinec 2014

Deska týdne

Teenagerský indierockový kvartet Mourn ze Španělska se objevil zničehonic. Mladičké Jazz Rodríguez Bueno a Carla Pérez Vas se neznají o moc déle než dva roky a někdy tehdy se zrodil nápad založit kapelu. K první desce na brooklynském labelu Captured Tracks ovšem nevedla obvyklá cesta přes garáže a koncerty pro pět a půl lidí. Za syrově vyhlížejícím debutem se proto skrývá několik ale.

Bueno pouštěl táta už odmala PJ Harvey, těžko se to nemohlo nepromítnout do jejího přednesu a tvorby Mourn. S kamarádkou Vas obrážely v Katalánsku punkové koncerty, jak říkají v rozhovoru pro hudební server Pitchfork, tamní scéna je podle nich silná. Společně složily pár písniček, nahrály si je samy doma a pověsily na YouTube. Vcelku klasický postup, který vynesl nahoru nejednu současnou kapelu. Mourn ale nejsou digitální celebrity, všiml si jich „postaru“ lokální label a přes ten se o nich dozvěděla brooklynská indie značka Captured Tracks, kde se vystřídali třeba Thee Oh Sees nebo Dum Dum Girls.

Když šly do studia, přibraly k sobě další dva rekruty – bubeníka Antonia Postiuse a basačku Leiu Rodríguez, která jako nejmladší, teprve patnáctiletá členka zamíchala s věkovým průměrem Mourn. Nekomplikované melodie útočící na první signální, punkové tempo střídající citlivé akustické pasáže, kde je zakládající dvojka nejsilnější, a texty o vyrovnávání se s nešťastnými láskami dávají dohromady možná trochu vratké základy debutové nahrávky Mourn. Syrový zvuk kytar je pravděpodobně její největší devízou – najednou zapomínáte na všechno kolem a text se stává jen jakousi nepotřebnou kulisou. Otázkou ale zůstává, nakolik jim to uvěříte.

Mourn – Mourn |foto: Captured Tracks

Už je to dávno, co se termín indie stal bezobsažnou formulí a vrostl do molochu hudebního establishmentu jako jeho nedílná součást. V dnešní změti žánrových jazyků a scén je složité oddělit umělé od organického. Autenticita nezávislé scény se stala na začátku 90. let obchodním artiklem. Mourn neprošli tradičním procesem devadesátkových kapel jako Sleater-Kinney nebo Sebadoh, ke kterým se hlásí, tedy od garáže přes malinkaté labely až k vlastní desce. Zdá se, že se to všechno stalo moc rychle a podobně bez námahy, jako když vybíraly název – prostě nalistovaly stránku ve slovníku a se zavřenýma očima ukázaly na libovolné slovo. Nezbývá než doufat, že se pro ně vydávání desek nestane něčím jako psaním domácích úkolů do školy, kam ještě celá kapela chodí.

Hodnocení: 65 %
Mourn – Mourn (Captured Tracks, 2014), 23 min.