Deska týdne: Prodavač ví, kde šetřit

19. únor 2014

Prodavačovo EP Duchové před nějakými dvěma a půl lety už dost přehledně naznačilo, co z takzvaného starého dobrého Sporta bude trvat a co se změní. Konstantou je pochopitelně Šampónův zadýchaný zpěv a záliba v osmdesátkovém popu se synťáky, jinak se ale celkový zvuk oproti Sportu zpřehlednil a vyčistil, možná zjednodušil.

Během následujících měsíců živého hraní vyplynula i silná kapelová sestava kolem zpěváka. Ta evidentně napomohla usadit Prodavačův projev do kolejí, ve kterých se už nemusí na žádné Sporto ohlížet. Peklova vynalézavá a zároveň striktně služebná kytara, Klukův metronom, který nárazově osvěžujícím způsobem připomene, že za ním sedí osoba z masa a kostí, korgovské bzučení v basech, obsluhované Honzou Stejskalem – všechny komponenty v kontextu osmiskladbové desky točené u Ondřeje Ježka zapadly do sebe jako Lego.

Nadto je na albu Malý ráje dobře patrná vrstva, která nechybí opravdu dobrým deskám, tedy stopa práce s nedostatky, rozumná porce spontaneity, která z popu formálně vypiplaného udělá něco s přirozenější tváří. Nejvíce je to znát na zpěvu, předloženém s odkrytými kartami. Šampón ví, že se nemůže opřít o velký rozsah a často ani o čistý tón, vyhnul se ale upocené snaze o jedno i druhé, aby mohl po svém odvyprávět, co má na srdci.

03064372.png

Nejde ani tak o šokující příběhy, jako spíš o férové sdílení. Tady Pavel Kabelík (jak zní Šampónovo občanské jméno) přidává Malým rájům další body, protože v textech uhlídal snahy o směroplatnost, kterým beznadějně podléhá kolega Bonus.

Přečtěte si i recenzi Miloše Hrocha: „Malý ráje jsou introvertní sondou každodennosti od kapely, která hraje elektro-pop, ale vychází z punkové scény. Je to trochu paradox, ovšem stejně tak si s popem primárně nespojíte ani uzavřenost do sebe. Prodavač nevyhlíží velká pódia, ale jak sami říkají – pár bláznů, kterým se bude jejich muzika líbit. Debutová deska drží pohromadě, není těžkopádná. A budete si ji chtít pouštět pořád dokola, stejně jako ráno co ráno vstanete do procesu.“

Posunutí od „my jsme Sporto, kdo jsi ty“ k realističtějším úvahám nad tím, že má „plnou hlavu pochybností“ a „tučnej seznam povinností“, nebo k poznání (v jistých kruzích pravděpodobně nepřijatelnému), že schopnost udělat kompromis může být taky kvalita hodná obdivu – právě tyhle věci dělají z Prodavačova alba dobrou desku. Získá si vás, protože je normální, nepřepjatá sdělením a právě tak akorát krátká. Šetřit slova se vyplatilo.

Hodnocení: 85 % Prodavač – Malý ráje (Starcastic 2014), 32 minut

autor: Petr Wagner
Spustit audio