Deska týdne: Puberťák Lil Yachty je na debutu za třídního šaška i tupého alfa samce

1. červen 2017

Atlantská trapová hvězda Lil Yachty vydal po sérii úspěšných mixtapes, singlů a hostovaček debutové album Teenage Emotions. Posluchač přichází na výstřední středoškolskou party, kde teče proudem alkohol a holky se podle starých rapových stereotypů svlékají na povel. A vy sedíte o kousek dál na gauči a začínáte se pěkně nudit.

Hiphopoví veteráni mu nemůžou přijít na jméno, protože nikdy neposlouchal Biggieho. Vždyť se také narodil přesně v roce, kdy byla rapová legenda zastřelena. Nevyrůstal na ulicích a přestřelky zná maximálně z filmů. Atlantského rappera Lil Yachtyho místo ulice odkojil internet a ke stejné generaci teenagerů promlouvá jeho žvýkačkový trap a mumlavý rap. Navíc se vlastně ani neproslavil žádným singlem, stalo se to díky monstrózní módní přehlídce v Madison Square Garden, kde Kanye West uváděl svoji loňskou desku The Life of Pablo. Lil Yachty stál a potil se v řadě jako ostatní modelové, ale s excentrickou image a účesem připomínající mop spletený z rudých dredů opatřených bílými korálky vyčníval nejvíc. První mixtape a bezstarostné hity jako 1 Night nebo Minnesota přišly až potom, stejně jako „huličská“ hymna Brocolli s rapperem D.R.A.M., která doputovala do první pětky amerického žebříčku. Jeho debutová deska s názvem Teenage Emotions ale podobnou díru do světa nejspíš neudělá.

Lil Yachty nás zve na rozjetý středoškolácký mejdan. Je tu za třídního šaška, alfa samce i outsidera. Polohy nejlépe předvedou dva příklady – Bring it Back je synťáková balada z maturitního plesu, zatímco Peek A Boo pro změnu temný banger, kde Lil Yachty ukáže drápy a s atlantskou klikou Migos se vám zaryje pod kůži. Pubertální testosteronová předváděčka je pak leitmotivem celé desky. Teenage Emotions dostane posluchače do spirály alkoholu zmixovaného s xanaxem, nezávazného sexu a namachrovaného rozhazování peněz. A taky jednoho klišé za druhým.

Přečtěte si i recenzi Karla Veselého: „Album Teenage Emotions připomíná rozbouřenou emoční hladinu náctiletých. Je zmatené, nestálé, špatně čitelné a bez plánu. Někde pod všemi těmi kulhavými verši a nelogickými stylovými přemety má ale Yachtyho debut své zvláštní kouzlo, které bude nepochybně růst s postupujícím létem a rtutí na teploměru.“

V trapové hře, kterou rozehráli příslušníci „divné Atlanty“, vlastně nemají texty vůbec důležitou roli. Slova už nejsou lyrické meče, jako je tasili o generace starší rappeři. Dokazuje to záznam rádiové show, kde Migos odříkávají slova z pohádky o červené lamě a jejím pyžamu. (A zároveň nevědomky stvoří jeden ze svých nejlepších tracků.) Texty nejsou ani Yachtyho silnou stránkou. Ženy v nich vystupují jenom v roli sexuálních objektů – „bitches“, které chtějí jenom Yachtyho peníze. Jestli jsou přihlouplé melodie jen nesnesitelně přeslazené, v textech už prosvítá hlavně nefalšovaná machistická upocenost.

Yachty už není za ambasadora jinakosti a inkluzivity, jak jsme byli zvyklí a jak napovídá obal Teenage Emotions, kde se v kině líbají dva kluci. Teenage Emotions je totiž mnohem více výplodem rozmazleného puberťáka, který v osmnácti vydělal první milion dolarů. Yachtyho album o jednadvaceti položkách má svá světlá místa, ale jako celek ho vystihuje slovo, kterého se Lil Yachty a generace odkojená internetovými memy bojí nejvíc: nuda.

Lil Yachty – Teenage Emotions (Quality Control, 2017)
Hodnocení: 60 %

autor: Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.