Deska týdne: The Big Pink

The Big PinkFoto: Oficiální Facebook The Big Pink

Bombastický elektro-rock s neuvěřitelně chytlavými popovými háčky a trochou shoegazových srdečních stěn – tak by se dal stručně shrnout naturel písní londýnského dua The Big Pink. Dvojice, která před dvěma lety nadchla svou prvotinou A Brief History of Love se na aktuální desce Future This, po svém vypořádává se syndromem druhého alba.

Londýnská dvojice The Big Pink, kterou tvoří Robbie Furze a Milo Cordell, se dala dohromady v roce 2007, oba protagonisté přitom před osudovým setkáním žili plodnými hudebními životy. Každý z nich provozoval svůj vlastní label a Furze navíc hrál na kytaru s Alecem Empirem známým z kapely Atari Teenage Riot. Jejich nově vzniklý projekt pak dostal jméno po kultovní desce Music From Big Pink z roku 1968 od americké kapely The Band.
Hudební dráhu The Big Pink zmapoval Jiří Špičák. 

The Big Pink – Future ThisFoto:  4AD

„Druhé album The Big Pink je přísně retrofuturistické - stojí na víře osmdesátkového popu, že hudba může být inovativní a moderní a zároveň na ni můžou tancovat stadiony. Což je něco, co v dnešním stavu hudebního průmyslu zní jako sen blouznivce. Zdá se, že svými ambicemi přesvědčili i label 4AD i slavné spolupracovníky. Na desce se podílel třeba producent Paul Epworth, který stojí za megaúspěchy současných britských interpretů od Florence & the Machine, přes Plan B až k Adele. A mixoval ji Alan Moulder, šedá eminence alternativního popu posledních třiceti let. A oba odvedli skvělou práci, protože co se týče zvuku zní Future This opravdu fantasticky. Zvukové vychytávky ale bohužel překračují hudební nápady, The Big Pink mají v zásobě jen omezený výrazový rejstřík – jejich písně jsou jednoduché popové hitovky obalené ambiciózní produkci. Nic víc,“ říká o Future This první recenzent, hudební publicista Karel Veselý. Poslechněte si celou recenzi! 

The Big PinkFoto: Oficiální Facebook The Big Pink

Redaktor Aleš Stuchlý je shovívavější, přesto v zásadním souhlasí: „Na Future This bohužel oproti debutu ubylo invence a hlavně návykových harmonických momentů – navzdory atakům kytar a syntezátorů, navzdory kadenci razantních beatů a samplů začínají s postupem času skladby nezdravě splývat dohromady. Stadiónové ambice, které tak překvapivě naplnila už jejich prvotina, jsou na druhé desce dua The Big Pink přeci jen vyšší než potenciál většiny nových songů. Na mnoha místech alba je jednoduše cítit až příliš snahy - chybí tu větší uvolněnost, střídmost a (zvlášť v kontrastu k úvodní zlaté perdě Stay Gold) i víc zapamatovatelných okamžiků. Přes všechnu v úvodu vyřčenou chválu tak nezbývá než doufat, že kvalitativní laťku své druhé desky Future This mimořádně disponovaní Big Pink v budoucnosti směle překonají.“ Poslechněte si celou recenzi!