Deska týdne: The Chemical Brothers se vrací k psychedelii. Daří se to jenom napůl
Rok 2015 je rokem velkého návratu devadesátkových elektronických projektů – máme za sebou nové desky od Prodigy, The Orb nebo Leftfield. Po pětileté přestávce se nakonec vrací i jedna z nejdůležitějších dvojic posledních dekád elektronické hudby: The Chemical Brothers.
The Chemical Brothers se při poslední návštěvě Spojených států, kterými probíhá masivní vlna EDM, nechali slyšet, že všechny tracky z tanečních hitparád zní stejně – nabubřele a triumfálně. Tom Rowlands a Ed Simons od začátku usilovali o něco jiného: chtěli posluchače doprovázet na halucinogenní cestě do jejich vlastních myslí. Na aktuální desce Born in the Echoes je víc než kdy jindy slyšet, že The Chemical Brothers spíš než do roku 2015 patří někam na konec 60. let – minimálně ideologicky.
Dvojice, která pomáhala spojovat světy taneční hudby a rocku, a která za svoji snahu dokonce obdržela Grammy v kategorii nejlepší instrumentální rocková skladba, na Born in the Echoes úplně odhazuje DJskou masku a naplno se pouští do světa neurvalé psychedelie. Vrchol desky, tedy skladba I’ll See You There, představuje návrat ke zvuku bicích ve skladbě Let Forever Be, která už v roce 1999 připomínala experimentální vrchol The Beatles. Acidový track Just Bang a následující Reflexion s pozpátku puštěnými melodickými motivy už nenechávají nikoho na pochybách – The Chemical Brothers se neohlíží na letopočet a snaží se navázat na své nejúspěšnější období, kterému vévodila deska Surrender.
Je to samozřejmě nesmírně obtížný úkol, nejenom proto, že se celá scéna mezitím změnila k nepoznání. Kromě zmíněných tří skladeb uprostřed desky se tedy k podobně prosluněnému feelingu blíží už jenom Radiate s hostujícím Colinem Stetsonem a rozlučka Wide Open, ve které The Chemical Brothers podložili Beckův zpěv melancholickými housovými beaty. Všechny tyhle tracky přesně balancují na hraně mezi nostalgií pro dlouholeté fanoušky a něčím, co díky svým emocím může zaujmout i nové posluchače.
Zbytek alba ale bohužel trpí stejnou nemocí jako několik předchozích desek manchesterské dvojice – není z něj úplně jasné, proč zní zrovna takhle. Under Neon Lights s hostující St. Vincent spíš zavání nevyužitým potenciálem, další singl Go zase nenabízí nic jiného než přímočarost a možná trochu očividnou snahu zaútočit na hitparády. Taste of Honey se samplem bzučící včely a progrockovým kytarovým sólem je sice slušně fungující legrácka, málokdo si ji ale bude chtít pustit víckrát.
Přečtěte si i recenzi Martina Vaita: „V průběhu své kariéry dokázali The Chemical Brothers téměř vždy objevovat pozoruhodné halucinogenní motivy a dosazovat je do tepajících maximalistických konstrukcí. Princip, v němž se protínaly přednosti Rowlandse i Simonse, však nyní téměř vůbec nefunguje.“
Ve výsledku je tak album zase jenom slepencem, na kterém The Chemical Brothers nejčastěji citují sami sebe. Tentokrát se jim ale podařilo dlouhodobě trochu zoufalou snahu otočit ve svůj prospěch a na desku dostat několik skladeb, které by se neztratily ani na jejich vrcholných nahrávkách.
Hodnocení: 70 %The Chemical Brothers – Born in the Echoes (Virgin EMI, 2015)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
