Deska týdne: Viet Cong oživují učebnicový post-punk, ale vlastní nápady stále hledají
Před dvěma lety psaly nadšeně hudební blogy o postpunkových Viet Cong z Kanady. Své první EP vydali u malého labelu z Calgary, odkud pochází. Na hudební scéně nebyli nováčci, zpěvák a basák Matt Flegel už dříve nahrával u amerického indie labelu Jagjaguwar s kapelou Women. Po jejím rozpadu vydávají Viet Cong tamtéž i eponymní debutovou desku, která má svou estetikou blízko k počátku 80. let, kdy byla ještě kytara dohromady se synťákem novinkou. Stačí jim jenom vzpomínat.
Při letmém zhlédnutí videí z koncertů Women a nepozorném poslechu postpunkových Viet Cong vám stylizace frontmana Matta Flegela připomíná Iana Curtise, a kdyby Viet Cong zapírali Joy Division jako inspiraci, málokdo by jim to uvěřil. Flegel v jednom z rozhovorů ale vzpomíná spíš japonské avantgardní rockery Les Rallizes Dénudés, jejichž basák měl jako příslušník militantní komunistické skupiny přepadnout v 70. letech letadlo. Láska ke kytarové avantgardě Matta provází už od dob, kdy zakládal společně s bratrem Brianem jeho předchozí kapelu Women. Do Viet Cong si z ní vzal odposlouchané rozostřené kytary, ale navíc přibral i syntezátorové podklady.
Přestože určité nálady pochopitelně sdílely obě kapely, Women měli blíž spíš k šedesátkovému surf popu, Viet Cong zas k industriálu a dark wavu, jsou o dost temnější. Necelý rok po smrti kytaristy Women, kvůli které kapela v roce 2012 skončila, už Flegel z trosek složil Viet Cong a kvarteto nahrálo kazetu stručně pojmenovanou Cassette. Ta posbírala pozitivní reakce od hudebních bloggerů, což jim dodalo odvahu a na debutovou desku jsme nemuseli čekat tak dlouho.
Viet Cong se na ní daří vyvažovat lehce chaotické disharmonie melodickými linkami a synťákovými smyčkami a z chladných kovových ploch plynule přeskakují ke snovým vokálům, jak ukazují třeba silné singly Continental Shelf a Silhouettes. Chvílemi chtějí být naštvaní jako Bauhaus, jejichž cover nahráli na první kazetě, a v popovějších pasážích zní jako Interpol. Problém není v tom, že by naštvanost předstírali nebo že by zněli jako někdo jiný, vymyslet něco revolučního se vám totiž s kytarou dnes pravděpodobně nepodaří. Teď budou muset ještě zapracovat na produkci a přijít s něčím svým, co je vysvobodí z role někoho, kdo tak trochu opisuje.
Hodnocení: 70 %
Viet Cong – Viet Cong (Jagjaguwar, 2015), 37 min.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
