Sexistická recenze v Desce týdne: Mark Lanegan vypadá i zpívá dobře

16. říjen 2014

V rámci Sexistického týdne na Radiu Wave přidáváme k obvyklé porci dvou recenzí na Desku týdne ještě třetí pohled, který těží z obvyklých recenzentských klišé o ženách-hudebnicích. Svým genderovým perem ho připravil Jiří Špičák.

Americký písničkář Mark Lanegan za rok oslaví padesátku, na rozdíl od ostatních mužů, kteří v tomto věku řeší krizi středního věku a počínající zdravotní problémy, jej ale ještě zdaleka neopouštějí síly. Na promo fotografiích, které doprovázejí vydání jeho aktuální desky Phantom Radio, působí Lanegan silně a sebevědomě, jeho vrásky jenom podtrhují životní zkušenosti, které zatím stihl nabrat. Lanegan zkrátka vypadá o pořádný kus lépe než třeba jeho vrstevník Shane MacGowan – nepůsobí sice tak intelektuálně jako o dva roky starší Mark Oliver Everett z kapely Eels, tenhle nedostatek ale vyvažuje jeho démonický pohled, který jasně říká: s tímhle mužem si nezahrávejte.

Naplňování archetypu osamělého vypravěče, který si zároveň hlídá svoje teritorium, pak najdeme i v názvech jednotlivých skladeb – I Am The Wolf evidentně poukazuje na mužskou roli ve společnosti, která po všech zástupcích silnějšího pohlaví vyžaduje individualitu a schopnost vyrovnat se se svým místem ve světě na vlastní pěst. Lanegan tohle zvládá a jde v sebeurčení ještě dál – biblická skladba Seventh Day poukazuje na bezmála božskou podstatu písničkáře, kterou Lanegan vrchovatě naplňuje. Můžeme jej tak považovat za jakousi mužskou odpověď třeba na Patti Smith, která svoji debutovou desku Horses z roku 1975 otevřela skladbou Gloria – kde ale Patti Smith kontroverzně podrývala autoritu Ježíše Krista, Lanegan vrací vše do těch správných kolejí.

03227994.jpeg

Určité navracení rovnováhy do světa je ostatně leitmotivem celé desky – Lanegan je totiž v celém svém projevu naprostou antitezí současných písničkářů, jako jsou Antony Hegarty, Owen Pallett nebo Perfume Genius, kteří se ve svých skladbách obracejí do vlastního nitra a tematizují genderovou otázku. Mark Lanegan tahle osobní témata přenechává jiným a směřuje podstatně výš – na rozdíl od zmíněných totiž nepředkládá zprávu o sobě, ale spíš o celém světě. Z toho důvodu není možné jeho desku poslouchat jenom tak na půl ucha třeba v tělocvičně nebo při vaření. Laneganovi je nutné se plně odevzdat – jedině tak si člověk uvědomí, že zatímco současný pop už nedělá rozdíl mezi mužem a ženou, skutečná hudba nepotřebuje berličku teatrality a vyžaduje „jenom“ soustředěný poslech.

Hodnocení: Fórum 50 % Mark Lanegan Band – Phantom Radio (Heavenly Recordings, 2014)

autor: Jiří Špičák
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.