Nenarozené děti a jejich místo v rodině

12. duben 2012

Diagnóza F

Lidské embryo, stáří 6 až 7 týdnů|foto:licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: lunar caustic

Přerušení těhotenství, ať už samovolné, doporučené nebo dobrovolné, je v každém případě velkým zásahem do života ženy, ale i celé rodiny. Hůř se ženy se situací vyrovnávají zejména, jde-li o prvního očekávaného potomka, popř. první vnouče v rodině. Nenarozené děti ale mají v rodině své místo. Možná by měli mít i jméno.

Podle psychologa Mgr. Aleše Kudy je důležité příběh, který už začal početím, v případě přerušení těhotenství, nějak ukončit. Neukončené příběhy mohou působit komplikace. Pak je možné, že další narozené děti, nebo ty, které už byly na světě před tímto očekávaným dítětem, budou žít s pocitem nějaké ne úplně srozumitelné zátěže.

S nenarozenými dětmi je potřeba počítat. I když se nenarodily, nějaký vztah si k nim rodiče zřejmě vytvořili. Je pak nasnadě mu dát, klidně i po přerušení těhotenství, jméno. Nenarozené děti mají místo i v rodinné terapii. Tam už můžeme mluvit o konkrétních situacích, kdy nenarozené dítě může mít v rodinném kruhu svou volnou židli.