Diagnóza F: Češi nechtějí bydlet vedle lidí s duševní poruchou
Když si člověk zlomí ruku nebo má rakovinu, je to většinovou společností vnímáno jako objektivní realita, nikoliv důvod pro diskriminaci či odsouzení. Lidé s duševním onemocněním jsou však mnohdy vystaveni odsudkům a urážkám, že se mají víc snažit, překonat lenost nebo se prostě „chovat normálně“.
Když se výzkumníci Národního ústavu duševního zdraví ptali Čechů, zda by se chtěli přátelit s lidmi s duševním onemocněním nebo vedle nich dokonce bydlet, výsledky nebyly potěšující a ve srovnání se západními zeměmi jsme propadli. Souvisí to zřejmě se zažitou představou o duševně nemocném člověku coby vraždícím šílenci, kterou některá bulvární média čile přiživují při každé příležitosti. Realita je ale jiná.
„V roce 2016 se stalo 162 vražd. Jednu z nich spáchal člověk s duševním onemocněním. Stejně tak opilí řidiči zabijí ročně na silnicích nesrovnatelně více lidí, přesto jsou duševně nemocní považováni za významné riziko,“ vysvětluje v Diagnóze F jeden z výzkumníků Jiří Pasz. Mirka Janoušková, vedoucí výzkumného týmu, který se v Národním ústavu duševního zdraví věnuje tématu stigmatizace a diskriminace lidí s duševním onemocněním, pak dodává, že v ČR má osobní zkušenost s některou z duševních poruch až 27 % lidí.
Tématu destigmatizace lidí s duševním onemocněním se v Národním ústavu duševního zdraví věnují mimo jiné kvůli probíhající reformě psychiatrie, která by měla umožnit duševně nemocným opustit velké psychiatrické kolosy a efektivně se začlenit do života ve své komunitě. Pomáhat jim v tom budou odborníci z center duševního zdraví. Strach z „propuštěných šílenců“ pak bude možné odbourávat třeba v rámci osobních setkání. „Když se paní z Horní Dolní osobně potká tváří v tvář s člověkem, který má duševní onemocnění, a vyslechne si jeho příběh, může si nakonec uvědomit, že ten člověk žije vlastně úplně normální život jako on, jen se navíc ještě musí potýkat s nějakými psychickými potížemi,“ dodává Janoušková.
Jedním z nástrojů, které chtějí vědci NÚDZ použít pro vytváření prostoru pro setkávání a diskuzi nad tématy duševního zdraví, je chystaný festival Na hlavu, který bude ve dnech 20.–23. dubna hostit pražské kino Světozor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
