Hana Kubíková o svém synovi s autismem: Nejhorší bylo, když pořád křičel
Hana Kubíková má tři děti. Nejmladší, šestnáctiletý Honza trpí nízkofunkčním autismem a mentální retardací. V překladu to znamená, že je plně odkázán na péči lidí okolo, sám se nenají, nedojde si na záchod.
Honzu si jako své třetí dítě pořídili manželé Kubíkovi, když bylo jejich starším dětem 11 a 15 let. O rok později už tušili, že s ním není něco v pořádku – první narozeninový dort, který se nečekaně objevil na stole, ho totiž natolik zaskočil, že propukl v záchvat vzteku a křiku. Když rodiče dort dali ze stolu pryč, chlapec se uklidnil. Už tehdy se začala projevovat jeho potřeba mít věci na správných místech (a nemít věci tam, kam nepatří), ideálně beze změn. I další Honzův vývoj naznačoval, že jeho obtíže budou zřejmě souviset s poruchou autistického spektra – hrál si trochu jinak. Roztáčel káču, točil se všemi možnými kolečky, na které kde narazil, ve dvou a půl letech vydržel dlouhé minuty driblovat. K vlastní diagnostice autismu u něj došlo ve třech letech, při pohledu nazpět ale Hana Kubíková říká, že se vyvíjel skoro jako podle učebnice o autismu.
Za nejobtížnější období považuje Hana Kubíková Honzův věk mezi třemi a šesti lety. Honza nemluví, takže se se svým okolím nedokázal nijak dorozumět. Zřejmě ale nějakou komunikaci potřeboval, a tak začal křičet. Křičel skoro pořád. Křičel i v noci. A tak si sousedé z paneláku chodili stěžovat. Ovšem Honzovi rodiče s tím nedokázali nic udělat. Utišit křičící autistické dítě bylo v tu chvíli takřka nemožné. Po dalších lékařských vyšetřeních byla Honzovi nasazena medikace, díky které začal v noci lépe spát, a mohlo si tak odpočinout i jeho okolí.
Život Hany Kubíkové se narozením Honzy, resp. kvůli jeho diagnóze, hodně změnil. Pokud byste ale čekali smutnou, zlomenou ženu, mýlili byste se. Hana Kubíková je milá, usměvavá dáma, která dokáže o svém životě i odlehčeně vtipkovat. Když se jí přihodí, že má trochu volného času, hraje závodně šachy. A i o nich, resp. o šachovém prostředí, v němž není nouze o hráče s Aspergerovým syndromem, dokáže velmi poutavě a vtipně vyprávět.
Povídání o šachu se do vysílání bohužel nevešlo, v záznamu si ale můžete poslechnout o jejím životě s Honzou, o tom, co teď Honza dělá, a taky o tom, co by si Hana Kubíková pro svého syna přála do budoucna.
Odkazy:
APLA – Asociace pomáhající lidem s autismem
APLAFEST 2015 – pozvánka
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
