Linka bezpečí: Některé telefonáty končí smutně
Linka bezpečí nabízí bezplatnou telefonickou pomoc dětem a mladistvým. Je v provozu nepřetržitě a dovoláte se na ni zdarma. Poradenství v těžkých životních situacích poskytují pracovníci linky anonymně. Někdy se ale dostanou do situace, kdy je potřeba se dítěte zeptat na podrobnější údaje. Někdy jim to může zachránit i život.
Na Linku bezpečí se obrací děti často kvůli potížím ve vztazích, ať už rodinných nebo vrstevnických. Mezi častá témata ale patří také to, že jim někdo ubližuje, ve škole je šikanují, rodiče (nebo jiní lidé) je týrají nebo zanedbávají. V průměru tři děti denně zavolají s tím, že chtějí spáchat sebevraždu. Volají proto, že už nevědí jak dál a potřebují pomoc. Hovor s dítětem, které se chce zabít, je pro nového pracovníka na lince jakýmsi „křtem ohněm“, nicméně i na tato těžká témata je vycvičen.
Pracovat na Lince bezpečí znamená být neustále připraven na neštěstí na druhé straně telefonního aparátu. A je dobré být ve střehu, i když volá nějaký „vtipálek“. Možná si jen potřebuje otestovat Linku bezpečí před tím, než se na ni obrátí se skutečným problémem.
Diagnóza F tentokrát nahlédla pod roušku Linky bezpečí. O tom, s čím se pracovníci potkávají, jaké to je zpracovávat těžká témata a co se děje, když je hovor na straně dítěte nečekaně ukončen a pracovník tuší, že se s ním děje něco zlého, vyprávěl vedoucí Linky bezpečí Mgr. Peter Porubský.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
