Speciál Diagnózy F o autismu: Ženy s Aspergerovým syndromem jsou tolerantnější

Na vrátnici budovy Českého rozhlasu na mě čekal nenápadný muž drobnější postavy s plachým pohledem. Poměrně statečně udržel oční kontakt, čímž v první chvíli vyvrátil mýtus o tom, že lidé s poruchami autistického spektra nejsou očního kontaktu schopni. Zda šlo o přirozený mezilidský kontakt, nebo naučené gesto, o němž ví, že je ve společnosti běžné, popřípadě žádoucí, jsem se ho bohužel nezeptala. Ptala jsem se ho ale na řadu jiných věcí. Třeba na to, jak vyrůstal, kdy si začal všímat, že svět vidí trochu jinak než lidé kolem, a jak ho brali či berou jeho vrstevníci. Bylo pro mě příjemným zjištěním, že si už na základní škole dokázal najít přátele, kteří ho berou takového, jaký je, a s nimiž je v kontaktu do dneška. Nevím, možná jsem čekala, že jsou školáci povrchnější a plní předsudků.

Radek byl v rozhovoru poměrně stručný a velmi opatrný. V osobních tématech, jako jsou třeba partnerské vztahy, si své soukromí pečlivě střežil. Přesto prozradil, že se mu ve vztazích se ženami, které, podobně jako on, mají Aspergerův syndrom, daří lépe než se ženami bez něj. Mimo jiné proto, že jsou prý tolerantnější a také pravdomluvné. Pro lidi s Aspergerem je podle Radka velmi obtížné si vymýšlet věci, které nejsou pravda.

Radek má zajímavého koníčka – sleduje protialkoholní a protikuřácké zákony u nás a v zahraničí. Myslím, že kdybych mu dala v tomto tématu více prostoru, jistě by se vášnivě rozpovídal, ovšem to už by bylo na trochu jiný rozhovor. Tentokrát jsme si povídali o jeho životě s Aspergerovým syndromem.

Poslechněte si záznam rozhovoru.

Odkaz:
www.apla.cz Asociace pomáhající lidem s autismem