Staré továrny mizí. Které jsou teď na odpis?
Staré průmyslové stavby u nás mizí zběsilým tempem, nejčastěji místo nich vznikají obchodní centra. Letos na jaře zmizely během několika týdnů kotelna karlínské Rustonky, přádelny v Bystřanech a textilky ve Frýdku-Místku. „Už dlouho se nestalo, že by tolik cenných staveb zmizelo během tak krátké doby,“ říká jeden z autorů publikace Co jsme si zbořili Jan Zikmund. Kromě nedávno zbouraných průmyslových staveb okomentoval i několik dalších, kterým nejspíš nastávají jejich poslední měsíce.
Nedávno zbořené průmyslové stavby:
Rustonka v Karlíně
Kotelna strojírny Rustonka v Karlíně byla zbouraná letos v únoru. Areál se dochoval v unikátním stavu z roku 1850, kdy proběhla větší přestavba. V roce 2007 ho developer celý zbořil – až na kotelnu. Chystá se tu stavba administrativního komplexu Rustonka a kotelna měla na vizualizacích plnit roli ústředního bodu komplexu, na komíně bylo napsané Rustonka, měla tam být kavárna nebo něco takového. Čněla uprostřed toho místa, každý, kdo tam procházel, si jí všiml. Možná se zdá, že to byla jenom taková stavbička, takže „no co, byla zbouraná…“, ale ona měla historický význam. Byla to jedna z posledních připomínek začátků průmyslové éry v Praze, demolice smazala paměť toho místa a je to velká ztráta.
Přádelna bratří Grohmannů v Bystřanech u Teplic
Na první pohled výstavní secesní přádelnu vyprojektoval teplický architekt Johann David Ferber v letech 1906–1907. Byla nepřehlédnutelná, dochovala se v původním stavu včetně všech štukových detailů na fasádě. V roce 2009 byla část areálu zbouraná, ale vlastní přádelna zůstala stát a byla zbořená těsně předtím, než zbourali kotelnu Rustonky.
Textilní továrny ve Frýdku-Místku
Dochovaly se opět v autentickém stavu u místního nádraží. V roce 2002 podali ostravští památkáři návrh na zapsání celého souboru sedmi fabrik mezi kulturní památky, po deseti letech ministerstvo kultury rozhodlo, že se tak nestane. Letos v dubnu byla zbouraná nejstarší přádelna Adolfa Landsbergera a ostatní jsou taky v ohrožení.
Ohrožené průmyslové stavby:
Areál Tesla Pardubice (bývalá Telegrafia)
Tohle je jeden z příkladů stavby, která má velký místní význam. Je to pěkná budova, původně se jmenovala Telegrafia, později v ní sídlila Tesla, která si pak postavila nový areál. Byla postavená v roce 1922 podle návrhu architekta Richarda Goldreicha a za druhé světové války tam prováděl dostavbu významný pardubický funkcionalistický architekt Karel Řepa. Jsou to nenápadné budovy, ale mají svoji kvalitu. Telegrafia byla jedna z nejvýznamnějších pardubických firem, která je všeobecně známá, takže tu zase mizí významná část historie města. Chystá se tu teď parkoviště pro nemocnici, která je přes silnici, a je to potvrzené i demoličním výměrem.
Továrna na usně Leopold Beckmann a spol., Hradec Králové
Další nepřehlédnutelná věc. Je vidět, když se přijíždí do Hradce Králové z Prahy městskou částí Kukleny, má charakteristickou hodinovou věžičku. Taky to má zpečetěné, na jejím místě má být domov důchodců. Mluví se o tom, ale ten případ se táhne už asi osm let, během té doby byl čas se tomu věnovat, ale bohužel to nikdo neudělal, je už vydaný demoliční výměr.
Velkosklady Třebešín
Kvalitní ukázka poválečné průmyslové architektury. Postavili je v letech 1960–1966 podle projektu týmu vedeného architektem Emilem Miclíkem, tehdy to bylo největší skladiště tohoto druhu v Československu, dnes tu sídlí několik firem, pořád se to využívá. Teď se tu chystá obytná výstavba, takže to bude po areálu OP Prostějov další příklad zániku kvalitní poválečné průmyslové architektury.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
