Hergot! s biskupem Malým: Nejde jen čekat, kdo přijde do kostela

Současná uprchlická krize, v jejímž rámci se Malý dostal do role názorového oponenta arcibiskupů Duky a Graubnera, je ale jen jedním z mnoha témat, na která v našem rozhovoru se sympatickým biskupem přišla řeč. Mluvili jsme o složitých vztazích církve k politice, o úloze církve ve společnosti, o velkých tématech církevní synody, ale také o tom, jak i přední církevní autorita musí občas hledat svůj vztah k Bohu a bojovat o něj.

Biskup Malý říká, že církev má být v politice „kritickým pozorovatelem“, ovšem nikoli pozorovatelem pasivním. Nesmí se bát upozorňovat na nepravosti. Sám Malý se přitom nebojí uvést konkrétní příklad. „Mně například nesedí,“ říká, „že člověk, který je vlastníkem obrovského majetku, je zároveň ministrem financí. To je naprosto jasný střet zájmů.“

Malý v rozhovoru několikrát opakuje, že nejdůležitější je o věcech mluvit. Týká se to i už výše zmíněné uprchlické krize. Zatímco arcibiskupové Duka a Graubner před migrací varují, Malý například celebruje mši za lidi, kteří se na útěku utopili ve Středozemním moři. Za nekřesťanské přitom pokládá i dělení lidí, kteří potřebují pomoc, podle konfese. Že má na věc jiný názor než jeho kolegové, ale nepovažuje za zásadní problém. „Špatné by bylo, kdybychom o tom nemluvili,“ vysvětluje.

Ovšem právě to, že se o některých věcech v církvi ze strachu nemluví, jako problém biskup Malý vnímá. „Takových věcí je celá řada,“ říká a jako jeden z příkladů uvádí otázku celibátu a z něj často vyrůstajícího problému osamělosti kněží. Co se týče přístupu k dalším palčivým otázkám, zdůrazňuje pak princip, který v římskokatolické církvi platí od druhého vatikánského koncilu: o věcech se pokud možno nemá rozhodovat plošně pro celou církev, ale mají se řešit na nižších úrovních s ohledem na potřeby věřících v konkrétních zemích a regionech.

Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad s exkluzivním rozhovorem přímo z Arcibiskupství pražského.