Hergot!: Arméni, první křesťané
Arménská apoštolská církev je jednou z nejstarších křesťanských církví na světě. Podle legendy ji založili apoštolové Bartoloměj a Tadeáš, což by znamenalo, že vznikla možná i dřív než některé biblické knihy. Legenda je legenda. Historicky doložitelnou skutečností ale zůstává, že Arménie byla v roce 301 našeho letopočtu vůbec první zemí, která oficiálně přijala křesťanství.
O dějinách a současném životě Arménské apoštolské církve si v Hergot!u povídáme s britským dirigentem a sbormistrem arménského původu Haigem Utidjanem. Ten v České republice působí od roku 2001 jako vedoucí Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy. Ke své církvi má opravdu vřelý vztah, zároveň ale zdůrazňuje, že rozdíly mezi jednotlivými křesťanskými církvemi dnes nepovažuje za důležité. Arménská apoštolská církev je pro něj jedinečná hlavně tím, že je to národní církev Arménů s liturgií ve staroarménštině.
Právě relativní nezájem o rozdíly mezi církvemi je pro Arménskou apoštolskou církev typický stejně jako schopnost budovat mosty. Konkrétně v České republice si Utidjan pochvaluje velmi dobré vztahy s Římskokatolickou církví, globálně také s církvemi pravoslavnými. Tato otevřenost může souviset jednak s tím, že velmi mnoho Arménů žije v diaspoře, ale i se skutečností, že Arménská apoštolská církev patří do užší rodiny tzv. starobylých východních církví společně například s církví etiopskou nebo koptskou. Tyto církve mají mnoho společného na úrovni teologie, ale co do liturgie a dalších věcí jsou mezi nimi poměrně výrazné rozdíly -- i to pak může vést k otevřenosti různým podobám křesťanství. Utidjan v této souvislosti upozorňuje i na historické vztahy Arménů s Byzancí na jedné straně a křižáky na straně druhé.
Důležitou roli má v Arménské církvi hudba. Utidjan se jakožto nadšený hudebník zastavuje u jednotlivých hymnů, které jsou stovky let staré a dodnes tvoří základ arménských mší. A že jsou jejich texty zároveň skvělou poezií, si ukážeme i v biblickém okénku.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
