Hergot!: Konspirační teorie a paranormální výzvy

29. listopad 2015

Pozvání do slavnostního Hergot!u – na první adventní neděli – přijal předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos, publicista a spisovatel sci-fi Leoš Kyša. Jako skeptik se Kyša věnuje především konspiračním teoriím a paranormálním jevům. Ve skeptickém Hergot!u jsme se společně vrhli na obojí a ještě víc.

Kyša předně rozbíjí představu, že lidé, kteří se označují za skeptiky, musí být a priori nepřáteli náboženství a duchovna. „Racionální křesťan, racionální skeptik a racionální ateista se bez problémů shodnou,“ říká Kyša a zároveň tím zdůrazňuje rozdíl mezi skeptikem a ateistou. Sám je přesvědčen, že potřebu nějaké víry v sobě jako lidé máme. Proč se tedy skeptici tak často dostávají do konfliktů s náboženskými organizacemi?

Jsou přesvědčení sekularisté a sám Kyša prohlašuje, že náboženství musí zůstat ve sféře osobní a niterné, a pokládá za nepřijatelné, aby náboženské postoje ovlivňovaly vědecké bádání, společenské události nebo politiku. V závěru rozhovoru nám předseda českých skeptiků vyrazil dech náboženským coming outem: sám je věřící pravoslavný křesťan, i když má kvůli svým aktivitám a postojům ve své církvi občas potíže. Svůj náhled na vztah náboženství a společnosti nám ilustroval na příkladu potratů: „Osobně jsem přesvědčen, že potrat je eticky špatný. Zásadně ale vystupuji proti hlasům, které chtějí potraty zakazovat, protože příklad z Polska, kde k zákazu potratů došlo, ukazuje, že se tam v poměru na počet obyvatel děje podstatně víc potratů než u nás. Je to tam tabu, kdežto u nás, kde jsou potraty legální, je víc možností o věcech mluvit, a věnovat se tak i prevenci.“

Když Kyša mluví o konspiračních teoriích, nelze si nevšimnout určité něhy, se kterou se k nim vztahuje. Na otázku, jakou roli v nich hraje náboženství, Kyša říká: „Konspirační teorie jsou náboženské svým způsobem všechny – jsou to novodobé mýty.“ Vysvětluje, že podobně jako tradiční mýty nabízí konspirační teorie lidem jednoduchá vysvětlení, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Vzápětí přichází s překvapivou tezí: nějaké konspirační teorii podle něj věří většina obyvatel České republiky. Konspiračním teoriím se daří všude tam, kde je svoboda slova – a tam, kde není, šíří konspirační teorie samy státy, aby si obrazem jasně identifikovatelného nepřítele upevňovaly svou moc.

02825071.jpeg

A co je Paranormální výzva? Po vzoru spřátelených zahraničních organizací nabízí čeští skeptici ve spolupráci s iluzionisty velké peníze člověku, který prokáže, že má paranormální schopnosti. Musí své obdarování předvést ve dvojitě zaslepeném experimentu a Kyša o výzvě říká: „Každý den dávám všanc svůj životní postoj.“ Dospěli jsme ale společně k závěru, že v této hře nemůže prohrát: „Pokud by někdo paranormální schopnosti skutečně potvrdil, je to na Nobelovku. Nebyl by to objev století, ale tisíciletí a já bych byl první, kdo by to mohl odborně popsat.“

Zajímá vás, jak by v dvojitě zaslepeném experimentu obstál prorok Gedeon? Chcete vědět, jak se z romantika hltajícího mýty stane skeptik? V čem se rozchází skeptici a ateisté? Poslechněte si celý skeptický Hergot!

autoři: Petr Wagner , Jan Škrob , Dominik Čejka
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.