Hergot! s filozofem Martinem Žemlou: Mystik Jakob Böhme a jeho učení
Jakob Böhme je svéráznou a zároveň nedoceněnou postavou v dějinách filozofického myšlení. Přestože jeho učení ovlivnilo řadu velmi slavných myslitelů, nebývá běžné, abychom jeho jméno nalezli v učebnicích dějin filozofie. O učení, díle a životě Jakoba Böhma jsme mluvili s filozofem, překladatelem a šéfredaktorem nakladatelství Vyšehrad Martinem Žemlou, který mimo jiné má na svědomí české vydání Böhmeho spisu Christosophia čili Cesta ke Kristu.
Německý filozof a křesťanský mystik Jakob Böhme žil na přelomu 16. a 17. století. Existuje zkazka, že Böhmemu se dostalo již v mládí několika zjevení. Již první z nich ho velmi zásadním způsobem ovlivnilo. Během druhého zjevení – při pohledu na cínovou nádobu – „spatřil nitro a povahu všech věcí“. Tyto vizionářské zážitky v něm rozpoutaly nepokojnou snahu vyslovit své myšlenky a zapsat je, nejprve však pouze pro sebe.
Jakob Böhme se kvůli svému psaní setkával s odsouzením a nenávistí, přebral to však jako Boží nástroj, kterým má jeho velké dílo být poháněno dál. Nakonec byl obviněn z hereze a nesměl psát. Dlouho to však nevydržel, po šesti letech opět pokračoval ve svém psaní.
Podle Martina Žemly jeho dílo bylo heretické – z pohledu pravověří – již v jeho prvních větách. Píše v něm totiž, že zdali chceme spatřit Boha, je třeba vyjít na rozkvetlou louku a rozhlédnout se kolem sebe. „Bůh se projevuje v přírodě, ve stvořeném světě, jinak než pouhý tvůrce, který by na světě zanechal pouze stopu a odešel, Bůh je ve světě hluboce přítomen,“ vysvětluje myšlenky Jakoba Böhmeho Martin Žemla.
Jakob Böhme se ve svém učení nespokojuje s dopředu hotovými koncepty, možná proto byl tak působivým autorem. Těch „pravd“, které by přijal bez dalšího prozkoumání, je velmi málo.
Zajímá vás víc? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
