Hergot!14. května  2017 v 18:00  

Hergot! s Olgou Tokarczuk: O Knihách Jakubových, postnáboženské době a magickém myšlení

Polská spisovatelka Olga Tokarczuková - Foto:  Borys8, GNU General Public License, verze 1.2

Polská spisovatelka Olga TokarczukováFoto:  Borys8, GNU General Public License, verze 1.2

Poslední románové dílo Olgy Tokarczuk, Knihy Jakubovy, vypráví o mesiášské postavě z 18. století, Jakubu Frankovi. Nedávno vyšlo v češtině. Doptali jsme se na kritiku knihy, která se ozvala z polských konzervativních kruhů a dostalo se i na osobnější otázky. Zajímal nás názor autorky na to, zda žijeme v postnáboženské době a čím by mohlo být náboženství nahrazeno.

Historickým základem jeho příběhu je osud Jakuba Franka, výrazné postavy židovského mysticko-mesiášského období 18. století. Frank se narodil roku 1726 v polském Podolí, které je nyní součástí Ukrajiny. Vychován byl v Černovicích a poté žil nějakou dobu v Bukurešti. Podnikal také obchodní cesty po Balkánu. Své duchovní směřování započal v raném mládí zájem o kabalu. Na cestách se také setkal se sabatiány, židovskou sektou, založenou Šabtajem Cvi, který byl svými přívrženci provolán mesiášem. Jednou ze zvláštností této sekty bylo přijetí islámu jako aktu „osvobození padlých božských paprsků“ z hlubin tohoto muslimského náboženství. 

Tato východiska spojená s notnou dávkou vlastní náboženské kreativity nakonec vedla Jakuba Franka k vytvoření vlastního hnutí. Jeho patrně nejoriginálnějším náboženským konceptem byla teologie týkající se žen. „Když se začtete do nauky sabatiánů, Frankových předchůdců, a následně i učení Jakuba Franka, je to první koncept, který upoutá vaší pozornost a který může být pro patriarchální náboženské myšlení šokující,“ vypráví Olga Tokarczuk. „Nesmírně důležitou roli ve stvoření světa, náboženské ontologii, hraje šechina, tedy Boží sláva. Je to určitý aspekt božskosti, který je obsažen v ženském charakteru, také v ženskosti chápané jako specifické a alternativní porozumění nebo systém hodnot.“ 

Obálka románu Knihy Jakubovy - Foto: Nakladatelství Host

Obálka románu Knihy JakubovyFoto: Nakladatelství Host

Přítomnost šechiny byla významná v příběhu o kosmogonii, stvoření a existenci světa. „Podle Jakuba Franka měl být skutečný mesiáš žena,“ říká Olga Tokarczuk. „Ke konci svého života sám sobě přisuzoval roli jakéhosi předběžného mesiáše nebo proroka ohlašujícího příchod mesiášky, kterou měla být jeho dcera Eva Franková. Toto učení mělo ale i zřejmý univerzální charakter „ženy jako spasitelky“. Je to skutečně fascinující.“ Podle polské románové autorky může i dnes toto učení u mnoha lidí probouzet nadšené představy. „Role žen ve Frankově chavuře, v jeho společenství, byla celkově dosti významná. Domáhaly se rovnosti, ačkoli tehdy v 18. století samozřejmě úplnou rovnost získat nemohly. Navíc byla v této sektě silná promiskuita, která k hnutí přirozeně patřila, což vedlo také k vyššímu postavení žen jako členů společnosti.“ 

Svébytná náboženská otevřenost vůči jiným duchovním tradicím předznamenaná již sabatiány zavedla Jakuba Franka a jeho následovníky i do katolické církve. Jak se ale ukázalo, brzy měl nastat konflikt. Tuto etapu Olga Tokarczuk popisuje následovně:„ Jakub Frank se dostal do sporu se všemi. Byl ve velkém konfliktu s prostředím, ze kterého pocházel, tedy s ortodoxním judaismem. Uvalil na Franka klatbu a vypudil ho tak ze svého okruhu. Po jednáních s představiteli katolické církve, se katolická církev zachovala stejně jako ortodoxní judaismus. Také jeho učení odvrhla. Zachovala se k němu jako k někomu, kdo chce vnést do učení katolické církve něco nepravověrného.“ 

V určitém smyslu tak zůstal Frank osamocený. „Pojítkem všech sporů mezi Frankem a katolickou církví, ale také ortodoxním judaismem, bylo učení o Svaté Trojici,“ vysvětluje Tokarczuk. „Koncept Svaté Trojice odedávna probouzel emoce různého druhu. Jako lidé vychovaní v křesťanské kultuře dnes přijímáme tento koncept jako něco samozřejmého. Přitom je to ale velice podivné uspořádání. Kdysi proto tento koncept probouzel emoce všeho druhu. Lidé se kvůli němu i zabíjeli. Porozumění Jakuba Franka Svaté Trojici bylo zcela jiné, než je tomu v učení katolické církve. V judaismu takový koncept není vůbec. Objevuje se pouze u některých neortodoxních herezí. Koncept, který se dnes dětem předává v katolickém učení nebo učení jiné křesťanské církve a který se omílá jako něco samozřejmého, je jedním z nejvíce podivných a bizarních teologických vynálezů vůbec.“ 

Olga Tokarczuk v Maiselově synagoze v Praze - Foto: Richard Klíčník

Olga Tokarczuk v Maiselově synagoze v PrazeFoto: Richard Klíčník

Hnutí Jakuba Franka ale není zajímavé jen z hlediska svého učení. Geografické střídání míst působení, vztahy s okolím, případné konflikty, intriky – to vše utváří fascinující příběh, který Olga Tokarczuk vykresluje na stránkách svého mohutného románu. Čtenář se ocitne i v Brně. „Jakub Frank se vydal do Brna, protože měl v jeho okolí mnoho příbuzných,“ vysvětluje Olga Tokarczuk. „Na Moravě bylo vůbec mnoho Židů – sabatiánů, kteří se zde úspěšně usadili. Byli to bohatí lidé, kteří si mohli dovolit jej pozvat. Frank utekl z Polska poté, co byl vězněn v klášteře na Jasné Hoře, v tvrzi polského katolicismu. Byl náhodně osvobozen, využil této situace a s údajně velkými úsporami se přemístil právě sem a zabydlel se v jednom velikém domě v přímo v centru. Velmi dobře zde fungoval. Jeho následovníci se za ním do Brna okamžitě vydali, z čehož měli brněnští měšťané radost, protože město ožilo. Jednalo se o několik stovek, možná tisíc lidí, poutníků, kteří za ním přijížděli. Tato brněnská etapa je velice zajímavá a fascinující také proto, že Jakub Frank navázal velmi úzké styky s císařským dvorem Josefa II. Navíc se objevuje spekulace, že Frankova dcera Eva měla vášnivý románek s císařem. To se v mé knížce objevuje pouze ve zkratce. Myslím si ale, že to je námět na samostatný román.“ 

Život Jakuba Franka se nakonec uzavřel v Offenbachu nad Mohanem, kde roku 1791 zemřel. Přestože hnutí již dávno neexistuje, díky románu Knihy Jakubovy se nejen samo vrací k životu, ale probouzí i otázky týkající se například polské národní identity nebo možného vlivu Frankova učení na romantickou představu Polska jako Krista národů. Náš rozhovor končí otázkou, zda jsou všechno jen náhody. Nerozumíte? 

Pusťte si celý rozhovor! 

Autor:  Dominik Čejka, Petr Wagner, Jan Škrob, Jakub Ort, Fatima Rahimi
Pořad: Hergot!  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: neděle 18:00; repríza středa 04:00  |  Délka pořadu: 60 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 25. června  2017 v 18:00     Audio  rubrika: Hergot!

    Hergot!: Arméni, první křesťané

    Arménská apoštolská církev je jednou z nejstarších křesťanských církví na světě. Podle legendy ji založili apoštolové Bartoloměj a Tadeáš, což by znamenalo, že vznikla možná i dřív než některé biblické knihy. Legenda...

     
  • 18. června  2017 v 18:00     Audio  rubrika: Hergot!

    Hergot! se starozákoníkem Filipem Čapkem. Kniha Kazatel je stále aktuální

    Biblický komentář je tisíce let starý žánr. Jeho podstatou je zamyšlení nad texty biblických knih. Komentář ke starozákonní knize Kazatel – Zneklidňující kniha do neklidné doby napsal docent Evangelické teologické...

     
  • 11. června  2017 v 18:00     Audio  rubrika: Hergot!

    Hergot!: Katolická ultrapravice na americký způsob

    S italským teologem, religionistou a církevním historikem Massimem Faggiolim jsme se setkali přes webkameru a přes oceán – působí na Villanova University v americké Pensylvánii, odkud bedlivě sledoval mimo jiné poslední...

     

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace