Hergot! v Jeruzalémě: Konflikt na posvátné hoře
Chrámová hora v Jeruzalémě je nejposvátnějším místem v judaismu: židé věří, že se zde Boží přítomnost projevuje silněji než kdekoli jinde na světě. Velký význam hoře připisují i muslimové – pro ty je zase místem, kam byl Muhammad zázračně přenesen, když mu hrozilo nebezpečí. Chrámová hora, která je stejně jako celý Jeruzalém silně spojená s judaismem, islámem a trochu i křesťanstvím, je dnes místem, kde silné mezináboženské napětí pravidelně přerůstá v konflikty. Fakt, že Chrámové hoře židé i muslimové připisují velký význam, totiž nevede ke vzájemnému porozumění a sdílení, ale právě naopak – znamená to spor o to, kdo na horu vůbec smí vstoupit.
Religionista Ivan Štampach se v rozhovoru dotýká jak dávné historie Chrámové hory, tak její výbušné současnosti. Podle rabínské tradice je na Chrámové hoře základní kámen celého světa. Později zde stál chrám a Svatyně nejsvětější svátosti, což je všechno ještě spojeno s tím, že se zde mělo odehrát několik významných biblických příběhů – mimo jiné Hospodinem nakonec zastavené obětování Izáka.
Důležité je, že na Chrámové hoře má stát nový chrám. A tady je jedno z několika jader sporu. Zatímco většina židů věří, že tento nový chrám bude vybudován, až přijde Mesiáš, někteří se domnívají, že by měl být vystavěn už teď. To by ale znamenalo zbourat muslimské sakrální stavby včetně takzvané Nejvzdálenější mešity (Masdžíd al-Achsá), právě kvůli které je hora třetím nejposvátnějším místem pro všechny muslimy. Židé, kteří se na Chrámovou horu chodí modlit, patří právě do skupiny těch, kteří chtějí stavět nový chrám. Muslimové takovou modlitbu na hoře, která je dnes díky svému zvláštnímu statutu „jejich“, pokládají za politickou provokaci a dokážou věřícímu židovi pobyt na posvátném místě znepříjemnit.
Mnozí rabíni jsou přitom toho názoru, že by židé na Chrámovou horu neměli chodit z úplně jiného důvodu: mohli by omylem vstoupit na místo, kde bývala Svatyně nejsvětější svátosti. To bylo pro židy, s výjimkou velekněží, zásadní tabu a podle rabínů, kteří zastávají tento výklad, by tomu nemělo být jinak. Izraelská vláda zase – jednak s ohledem na interpretaci, kterou zastává i vrchní izraelský rabinát, ale také s ohledem na citlivost celé věci pro muslimy – oficiálně omezuje židy a křesťany v tom, kdy a za jakých podmínek mohou na Chrámovou horu vstoupit: kontroluje se například, zda u sebe nemáte křesťanské nebo židovské svaté texty.
Pozůstatkem zbořeného chrámu je známá Zeď nářků. Mnozí rabíni dnes říkají, že nejposvátnějším místem – kam se ale zároveň smí žid vydat – je právě ona.
Zdá se vám to celé složité? Poslechněte si celý pořad.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
