Hergot!6. srpna  2017 v 18:00  

Hergot! Zjevení Panny Marie očima sociologa Zdeňka Konopáska

Možnost existence nadpřirozených událostí může u většiny lidí vzbuzovat shovívavý úsměv. Jak lze něco takového jako je zjevení vůbec zkoumat? - Foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

Možnost existence nadpřirozených událostí může u většiny lidí vzbuzovat shovívavý úsměv. Jak lze něco takového jako je zjevení vůbec zkoumat?Foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

Hora Zvir se nachází nedaleko vesnice Litmanov ve východním Slovensku. Právě zde se měla zjevovat Panna Maria dvěma mladým dívkám. K prvnímu zjevení došlo dle svědectví v roce 1990, k poslednímu v roce 1995. Jak se k takovým fenoménům staví církev a co k nim může říci sociologie? Zodpovědět tyto otázky přišel do studia sociolog Zdeněk Konopásek. Ve svém bádání se zaměřil především na proces, který vedl od událostí na hoře Zvir až k vyhlášení hory mariánským poutním místem Řecko-katolickou církví. Zajímavým způsobem promýšlel i otázku „v čem spočívá pravda takového zjevení“.

Možnost existence nadpřirozených událostí může u většiny lidí vzbuzovat shovívavý úsměv. Jak lze něco takového jako je zjevení vůbec zkoumat? Zdeněk Konopásek je sociolog a přistupuje k němu z pozice své odbornosti. Jak je možné o takovém fenoménu mluvit a brát ho vážně a zároveň si od zkoumaného předmětu držet odstup? 

Sociolog Zdeněk Konopásek - Foto: Dominik Čejka

Sociolog Zdeněk KonopásekFoto: Dominik Čejka

„Já jsem sociolog vědy. Hodně mých projektů se točí kolem vědy, vědeckého poznání, kolem toho, jak se rodí fakta. Když církevní komise zkoumá pravost zjevení, tak si nechává zpracovat odborné posudky. Takže já jsem tam měl tento můstek. V sociologii vědy platí jedna věc – jestli je něco vědeckým faktem, tak ne od samého začátku, ale skrze vše to, co se s touto tezí děje v rukách všech ostatních. Vědci na to mají rčení „publikuj nebo zemři“. Pokud něco není publikované, pokud se to necituje, pokud se to nepoužívá, tak je to jako byste to nevynalezl. My jsme se svým způsobem k tomu zjevení snažili přistoupit podobně“, vysvětluje Zdeněk Konopásek. 

Dál upřesňuje: „Mám takový příklad – o hlavní vizionářce z Litmanové byl natočený film Ivetka a hora. Film byl vesměs dobře přijat, ale vybavuji si recenzi, kterou napsal jeden mladý intelektuál. Stěžoval si v ní na to, že ten film nebyl dostatečně kritický. Režisér Ivetku nekonfrontoval s neurologem, psychiatrem, s fyzikem atp. Pak bychom mohli, psal ten mladý muž, každý za panem režisérem přijít a říci mu, že jsme měli vidění a on by o nás natočil dokumentární film. Myslím si, že pobouření tohoto recenzenta hezky ukazuje, o co jde. Za prvé – za režisérem toho filmu Vítem Janečkem nikdo jiný takový nepřišel… Za druhé – i kdyby přišel, tak by to nestačilo k tomu, aby režisér Janeček o tom natočil film. On ten film nenatočil proto, že se malé Ivetce na palouku možná něco zdálo, o čem nemáme dostatečné medicínské zápisy. On ho natočil proto, že i deset, patnáct let poté se na tom místě pravidelně shromažďují stovky, tisíce věřících, protože církev – jak to dělá nerada a opatrně – nakonec toto místo jako místo mariánského zjevení akceptovala. To reflektuje, že pravda toho zjevení se osvědčila tím, co se s tímto zjevením stalo v rukách všech ostatních lidí.“ 

Zajímá vás více? Pusťte si celý Hergot! 

Autor:  Petr Wagner
Pořad: Hergot!  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: neděle 18:00; repríza středa 04:00  |  Délka pořadu: 60 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace