High Five s Ivem Pospíšilem: Prodavačka mě přesvědčila, že Donovan je Dylan
Hudební nadšenec a pamětník Ivo Pospíšil nedávno vydal knihu Příliš pozdě zemřít mladý, která vypráví příběh československého undergroundu. Další díl rubriky High Five je jedinečný především proto, že Pospíšil u nahrávání některých ze zmiňovaných alb sám byl a cesta k vinylům tehdy byla o poznání složitější než dnes, kdy nám stačí několik kliknutí myší.
Karel Kryl – Bratříčku, zavírej vrátka
Deska Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka vyšla v roce 1969. Bylo to v době, kdy jsem se zvolna formoval z puberty do dospělosti. Když jsem ji donesl domů, tak můj děda říká: „Tak to není tak zlé.“ Ale ono to zlé bylo hned vzápětí. Šlo o vydání těsně před normalizací.
The Plastic People of the Universe – Egon Bondy’s Happy Hearts Club Banned
Další lokální deska je první album The Plastic People of the Universe. Byl jsem při nahrávání u Jirky Kabeše. Zdálo se nám to zvukově trošku divný. Nicméně dodneška je to jejich nejlepší deska a historicky je to hodně důležitý kousek.
Garáž – The Best of Garáž
Třetí lokální věc je naše deska. Bylo to první elpíčko mé kapely, které jsem držel v ruce. Je to posvátný pocit. I když na něm byly nahrávky, které dříve vyšly už na kazetách, co si mezi sebou lidé množili. Tohle elpíčko má navíc zvláštní obal, Michal Cihlář ho na náš popud udělal o tři nebo čtyři centimetry delší. Byl to trik, prodavačky si o to trhaly svetr a elpíčko se nabízelo v regálu tím, že koukalo ven před ostatními.
The Velvet Underground – The Velvet Underground &Nico
Většinu desek jsem nakupoval kolem roku 1969. Jednu jsem ale nekoupil, nýbrž vyměnil s Pepou Janíčkem až o něco později. Bylo to první album The Velvet Underground a na obalu byl banán. Je velmi vzácné, pro mě ještě víc. Přesně tento pocit z muziky jsme chtěli dostat z té naší. Elpíčko se ke mně dostalo až s velkým zpožděním od Paula Wilsona, který ho přivezl do Prahy. Nejdřív ho poslouchal Mejla Hlavsa a začal podle toho dělat trošku hudbu. Pak skončilo u Pepy a já jsem to z něj vytáhl až hodně pozdě, ale šel jsem po tom.
Gramofonový klub, Hi-Fi série – Ray Charles a Donovan
Dvě zahraniční nahrávky vyšly v české licenci. Byl to Gramofonový klub Hi-Fi série. K Donovanovi jsem se dostal svým omylem. Jel jsem z Klukovic k Andělu, kde byla prodejna Pantonu. Měl jsem v hlavě, že si chci pořídit Dylana. Nicméně mě prodavačka přesvědčila, že chci Donovana. Takže jsem se na celý život minul s Dylanem a miluju Donovana. Je to hodně dobrý výběr, stejně tak dobrý výběr je ona deska Raye Charlese. Nahrávky pouštím ještě dnes, když hraju jako Tea Jay.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
