Ink Midget si dává High Five s Aphexem Twinem, Clarkem i Benem Frostem

12. prosinec 2014

Nesmírně talentovaný slovenský beatmaker Ink Midget aktuálně připravil exkluzivní mix pro pořad Turban – a při té příležitosti se svěřil, kterých pět alb ho na jeho producentské cestě pomáhalo nejvíce formovat. Masivní zlom v jeho hudebním dospívání způsobili Massive Attack a elektroniku si zamiloval díky Aphexi Twinovi.

Že se mu do kopy nejvíc hodí synkopy, mu poradil Starkey a Clark ho naučil, že není kopák jako kopák. Na samotnou dřeň hudby se dostal až s Benem Frostem – a v kostech ho z ní mrazí stále.

Massive Attack – Mezzanine
Melancholické písničky laděné do dubu. Tohle album ve mně něco zlomilo a začal jsem díky němu hudbu vnímat tak trochu jinak, všímat si jiných věcí. V něčem také díky němu ve mně zakořenil silný vztah k base. Nemá cenu spěchat, hlavní je, že má všechno v hudbě své místo. Nic nemá být navíc a zároveň nic nesmí chybět.

Aphex Twin – Drukqs
Aphex Twin ve mně vzbudil lásku k elektronice. Začal jsem si uvědomovat, že možná tohle je ta správná cesta, jak udělat, aby něco tak technické bylo zároveň velmi emotivní – a že nepotřebuju celou kapelu na to, abych mohl dělat přesně takovou hudbu, jakou chci, ale že to můžu udělat čistě sám a úplně přesně tak, jak chci.

Starkey – Ephemeral Exhibits
Albový debut od Starkeyho na Planet Mu má strašně dobrý rytmický groove. Při něm jsem si uvědomil, že mě nejvíc baví synkopované rytmy, mnohem víc než „evropské rovné“. Má to v sobě něco velmi živelného, lidského. K téhle desce jsem se dostal tak, že jednou na jedné poloprázdné párty pustil kamarád track Gutter Music, mě to úplně odrovnalo, hned jsem musel zjistit, o co vlastně jde. Tohle album mi pomohlo si vypěstovat hlubší vztah ke grimeu, dubstepu a bass music celkově.

03271942.jpeg

Clark – Turning Dragon
Clark mě také inspiroval ve více věcech. Jeho zvukově precizní, distorzně organické techno způsobilo, že jsem se začal několik let každý den pár hodin vrtat ve zvuku. Jeho hudba mi ukázala, že není kopák jako kopák, hajtka jako hajtka a že syntezátor nemusí jen vyťukávat melodii, ale že dokáže i sám zpívat. A také, že nesprávně použitý ekvalizér je ta nejdepresivnější věc na této planetě.

Ben Frost – By The Throat
Jít až na dřeň, to by měla umět každá hudba – ať už jde o nejjemnější skladbu pro mandolínu, nebo nejsprostší hip hop, všechno by mělo jít až na doraz a do morku kostí. Ben Frost mě uhranul svým libozvučným chrčením a poznáním, že hluk může být krásný, i když basa trhá hrudník – a od té doby, co se v mé hlavě potkala tahle kombinace agresivity s aphextwinovskou melodickou jemností, už se jí nedokážu zbavit. A ani se o to nepokouším.

Poslechněte si i In Midgetův mix pro pořad Turban:

autor: Jan Bárta
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.