10 nejlepších českých desek roku 2016 podle Radia Wave
Souboj o první místo v našem žebříčku nejlepších českých desek roku byl tentokrát vyhrocený. Kdybychom jej skládali jiný den a v jiné konstelaci, možná by byl pražský producent dné se svým dlouho očekávaným debutem první a dvojice Tomáš Palucha druhá. Obě alba jsou ale lahodná stejně jako podařený návrat veteránů Houpací koně a Priessnitz, překvapivě nehumorné album Midi Lidi nebo ostrý debut Kovadliny v čele s hodným Banánem.
Kolaborativní deska dvojice Tomáš Palucha Guru, na které se střídají hypnotické kytarové riffy s popovými momenty, je postavená na rytmice, gradaci, silné atmosféře a především spolupráci. Na dosud nejpřístupnějším a nejdotaženějším albu formace se za mikrofonem střídají Šampon z Prodavače, Aran Epochal nebo John Schmersal z Caribou, všichni ale slouží celku. Ten je přitom tak suverénní a seběvědomý, že to letos v českém kontextu nemělo obdoby.
2. dné – These Semi Feelings, They Are Everywhere
Debutová a možná až příliš dlouho očekávaná deska pražského producenta Ondřeje Holého je uvozená příběhem o pochybnostech a tvůrčí krizi, o to silnější je ale výsledek. Dné se po několika nárazech rozhodl pracovat jenom s klavírem, samply tleskání a v případě jednoho tracku s rapem. Na prostoru, který sám sobě omezil na minimum, vykouzlil desku plnou emocí a detailů z každodenního života.
3. Houpací koně – Kde jste mý přátelé dneska v noci
Možná jsou trochu skrytí v ústeckém závětří, jejich pozice jedné z nejosobitějších českých kapel se ale zdá neohrozitelná. Houpací koně v čele s Jiřím Imlaufem dokázali na albu Kde jste mý přátelé dneska v noci sebevědomě navázat na výbornou desku Everest a znovu předložit posluchačům niternou zprávu o nejrůznějších podobách existence ve městě pod Milešovkou. Možná nejsou zvukově nejobjevnější českou kapelou, i v roce 2016 ale mají něco, co se nedá napodobit.
Navázat během necelého roku na Vinylou oceněné debutové album Elegy of Unsung Heroes a ještě posunout svůj sound někam dál je hodně obtížný úkol. Pražskému producentovi a členovi kapely Lighting Glove Ondřejovi Bělíčkovi se to podařilo. Pod maskou Dizzcocka, producenta ovlivněného grimem, jukem a atlantským trapem, vytvořil živoucí a dýchající dystopický svět plný výstřelů, policejních houkaček, ale i naděje.
5. Kovadlina – Životy těch druhých
Kovadlina v čele s legendárním (a hodným) Banánem sice vydala teprve první desku, i tak ji ale bez nadsázky můžeme považovat za jednu z nejvýraznějších kapel na poli domácího punku. Na albu Životy těch druhých předvádí syrovou a nekompromisní jízdu plnou hymnických refrénů a textů odrážejících nenávisté tendence ve společnosti. Kovadlina otevřeně navazuje na odkaz devadesátkového punku a vůbec se s tím netají, přesto patří k těm kapelám, které vám můžou změnit život.
Kultovní jesenická kapela Priessnitz v čele s Jaromírem Švejdíkem se vrátila po deseti letech – jenom proto, aby oznámila, že deska Beztíže bude tou poslední. Rozloučení je to ale hodně povedené. Z desky sálá tíživá atmosféra Sudet, zároveň ale působí smířeně. Takhle nějak by mohlo vypadat ukázkové propojení mainstreamu s alternativou, které u nás zoufale schází.
Východiska dvojice Sister / Body jsou podobná jako u výše jmenovaného Dizzcocka – společný mají ostatně label Red for Colourblind i působení v kapele Lighting Glove, ve které hraje polovina Sister / Body Ondřej. Album Spells ale vyšlo u kazetového labelu Baba Vanga zaměřeného na experimentální elektroniku, kam svojí estetikou zapadá dokonale – na ambiciózní desce překypující tenzí se potkává rave, noise, dub i techno. Výsledkem je hodně působivá hudba fungující jako náhražka šamanských rituálů.
8. Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!
Midi Lidi vždy provázela pověst humoristické kapely, kterou vlastně ani nejde brát vážně. Na letošním albu Give Masterpiece a Chance! ale přesvědčila i svoje největší kritiky. Album plné přesných postřehů v textech připomíná spíš jiný projekt Petra Marka, totiž nedávno zaniklé Monikino Kino – melancholie má větší slovo než kdy jindy a v hudbě je kolotočářská pachuť cítit jenom středně.
Formace Rouilleux, která původně začínala jako sólový projekt Luboše Rezka, se rozrostla na regulérní tříčlennou kapelu už před lety. Letos pro dobrý label Polí5 připravila desku The Spoils. Ta je oproti předchozí Scatter Your Soul smířlivější, temnou atmosféru dávkují, přibylo pípání syntezátorů a Rouilleux překvapí většími experimenty se zvukem.
10. Zagami Jericho – City Is My Church
Nové jméno na scéně českého elektronického popu, zpěvačka Zagami Jericho, bylo v roce 2016 často skloňované. Přes hostování na albu producenta Atreye se dostala k vlastnímu EP, Divoké kartě v talentové soutěži Radia Wave Startér a nakonec k nominaci na objev roku v ceně Vinyla. O Zagami Jericho ještě hodně uslyšíme. Její elektro pop nasáklý aktuálním soundem si to nepochybně zaslouží.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
