Hudba On Air23. dubna  2009 v 13:53  

Butthole Surfers potvrdili svůj kult

Rozhovor s Gibbym Haynesem (Butthole Surfers) - Foto: Ondřej Píša

Rozhovor s Gibbym Haynesem (Butthole Surfers)Foto: Ondřej Píša

V posledních dnech jsme ve vysílání Radia Wave věnovali hodně prostoru vystoupení legendárních Butthole Surfers na festivalu Stimul. Jedna z nejdůležitějších hudebních událostí sezony je za námi - přeneste se teď na chvíli zpátky do Divadla Archa s Robertem Candrou.

 

Butthole Surfers potvrdili svůj kult

Vložit na svůj web

Aaron Warren (Black Dice) ve studiu RW - Foto:  ČRo Radio Wave

Aaron Warren (Black Dice) ve studiu RWFoto:  ČRo Radio Wave

Ačkoli to při osobním setkání Gibby Haynes odmítal tak zuřivě, že bezmála zrušil náš naplánovaný rozhovor, Butthole Surfers svým koncertem jednoznačně dokázali, že během let hudebně dozráli, dospěli a - opravdu - uklidnili se. Bývalý post nevypočitatelných rebelů a provokatérů s lehkým srdcem přepustili předskokanům Black Dice. A ti svůj anarchoelektronický cirkus poctivě odvázali ze řetězu. Jejich radikální dekonstrukce obvyklých písňových forem a postupů byla sice za mojí osobní hranicí příjemného zážitku, ale proti gustu... Black Dice se v žádném případě nebojí udělat to po svém a za to u mě mají body. Na druhou stranu mi v hlavě červotočila otázka, zda přes deklamovaný pečlivý přístup ke kompozicím i k detailům nevypadá každý koncert spíš podle toho, jak se zrovna kluci vyspí. A mimochodem, vizuální projekce Black Dice byla v kombinaci s abrazivní hudbou - velmi mírně řečeno - opravdu znepokojivá, a svého času kontroverzní obrázky Butthole Surfers vedle ní potom vypadaly trochu jako neškodné diáky z dovolené na Slapech.
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Aaronem Warrenem z Black Dice 

 

Rozhovor s Aaronem Warrenem (Black Dice)

Vložit na svůj web

Rozhovor s Gibbym Haynesem (Butthole Surfers) - Foto: Ondřej Píša

Rozhovor s Gibbym Haynesem (Butthole Surfers)Foto: Ondřej Píša

Ale o to nešlo. Kdo přišel do Archy proto, aby viděl zapálené činely a nahého Gibby Haynese v drogovém rauši jako před dvaceti lety, byl na špatné adrese. Butthole Surfers předvedli vyzrálý a plně na hudbu koncentrovaný výkon. Jejich vystoupení mi hodně připomnělo skvělý koncert podobně starých Sonic Youth - hudba dočista propraná několika dekádami, bez prvoplánového pózování a rozptylování pozornosti diváků zbytečnostmi. Tedy ne že by si charismatický frontman nechal ujít příležitost k několika verbálním výstupům, ale bylo jasné, že jeho provokativní průpovídky, kterými nešetřil třeba v rozhovoru před koncertem, jsou spíš z rodu marketingových povídaček Muhammada Aliho. Na pódiu se Butthole Surfers proměnili v profesionály, kteří ví, že dělají dobrou hudbu, a tu ochotně předvedou lidem, protože to je to jediné, oč tu běží. K mému velkému podivu atmosféru nezničily ani technické potíže s odposlechy, které koncert na dobrých dvacet minut přerazily v půli. Gibby Haynes měl aspoň příležitost udat několik bizarních historek, které ukrátily čekání rozjíždějícímu se publiku.
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Gibbym Haynesem, který den před koncertem natočil Robert Candra 

 

Exkluzivní rozhovor s Butthole Surfers

Vložit na svůj web

Butthole Surfers byli v Arše opravdu v dobré formě. Kytarista Paul Leary se několikrát ujal hlavního vokálu, Gibby Haynes zase sáhl po saxofonu. Vrcholem pro mě byla řízně punková pasáž s hity jako I Saw An X-Ray Of A Girl Passing Gas nebo Goofy´s Concern. Hudebně se Butthole Surfers pohybovali hlavně v prostoru vymezeném deskami z osmdesátých let, tedy z období jejich největší slávy a taky velmi silné sestavy, kterou pro své současné koncerty zrekonstruovali. Ke cti jim slouží, že v žádném případě nepůsobili jako nějaký revival sebe samotných, ale naopak dokázali, že hudba, kterou napsali před dvaceti lety, má svůj význam, své kvality a svůj půvab i dnes. Během několika písní měl člověk pocit, že právě dostal vyčerpávající exkurzi po hudebních kořenech Nirvany, Mudhoney, Jane´s Addiction a řady dalších kapel, které o pár let později samy dláždily cestičky pro ostatní, a pochopil, proč je tahle podivná parta skutečně kultovní a důležitá. 

Autor:  Robert Candra

Nové články v rubrice

  • 16. září  2014 v 17:20     AudioVideo  rubrika: Hudba On Air

    Novinky od Pallbearer a Yob: Dvojitá zkáza pro uši

    Závěr léta podle všeho patří tentokrát všem, co mají slabost pro střední až pomalá tempa. Dvě jména, ke kterým bez ironie patří přídomek doom, kapely Pallbearer a Yob, mají na svědomí alba, co radikálně zamíchají pořadím...

     
  • 16. září  2014 v 13:20     AudioVideo  rubrika: Hudba On Air

    Flume a ti druzí: Budoucí beatová klasika z Austrálie

    Australskému producentovi, který si říká Flume, je sice jen 22 let, ale už nějaký ten pátek patří k těm nejlepším vývozním artiklům svého rodného kontinentu. Headliner mnoha velkých letních festivalů má na svědomí oficiální...

     
  • 15. září  2014 v 17:20     FotogalerieAudio  rubrika: Hudba On Air

    Pražský svátek kazety oslavil analogový rituál

    Druhý pražský Cassette Store Day přišli oslavit hudební nadšenci a malé kazetové labely do letenské kavárny Liberál už v sobotu 13. září, přestože celosvětový svátek je letos oznámený až o dva týdny později. K té příležitosti...

     

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas