Awful Records: Rapový kolektiv, který se směje penězům

S oběma zmíněnými rappery má kolektiv Awful Records, kterému Father šéfuje, něco společného – Makonnen s některými členy Awful přímo spolupracuje, komerční superhvězda Drake undergroundový kolektiv z Atlanty alespoň cituje na Instagramu. Zatím to ale vypadá, že pro Awful je tvůrčí integrita opravdu na prvním místě – sedmnáctičlenná sestava rapperů, zpěváků, zpěvaček a producentů má náběh k tomu, zůstat podobně nekompromisní, jako byli ze začátku třeba Tyler, The Creator nebo Earl Sweatshirt z Odd Future.

Hyperaktivní kolektiv Awful, který se začal drát do povědomí fanoušků vychýlené urban music v loňském roce, totiž stojí na pevných DIY základech, které připomínají spíš rané strategie punkrockového hnutí. Jejich hlavní zbraní je výpomoc, která probíhá nejenom na bázi konstantní hudební spolupráce, ale má i podobu komunitního sdílení bytů a peněz. Spravedlivé rozdělování honorářů je přibližuje jukeovému spolku Teklife, který ještě za života DJe Rashada proslul nepřetrhatelnými osobními vazbami. Pro Awful je podobný přístup nutností – sestava je tvořená odpadlíky z univerzit, samouky a internetovými průzkumníky, kteří jsou ovlivnění nejenom rapem, ale i zmíněným punkem, komerčním emo rockem – jako My Chemical Romance – nebo elektrem podle střihu Justice. Takhle nezařaditelný kolektiv musí být nutně podpíraný zevnitř.

Právě šíře žánrové inspirace, zkombinovaná s odporem k jakýmkoliv kompromisům, znemožňuje mluvit o Awful jako o hiphopovém labelu. Rap má samozřejmě u atlantského kolektivu hlavní slovo, organicky se ale proměňuje do mnoha podob. Zmíněný Father, který zároveň působí jako ústřední producent spolku, spoléhá na výrazné basové linky podpořené melancholickým ketaminovým rapem o zneužívání drog, další výrazný MC, který si říká Archibald Slim, navazuje na éterický rap podle střihu Lil B a volný proud slov promíchává nebeskými syntezátory. Třetí z nejvýraznějších rapperů, Keith Charles Spacebar, se zase častěji obrací ke klasickým soulovým samplům, i ty ale pozvedává na současnou úroveň stísněným rapem, který jako by negoval vzdálenost mezi reprobednou a posluchačem a zhmotňoval se přímo ve vaší hlavě.

Šanci rozbourat úzce vykolíkované hranice soundcloudových playlistů a proniknout do širšího povědomí ale mají hlavně dvě výrazné hudebnice – v Británii narozená zpěvačka Abra se nejdřív několik měsíců pravidelně objevovala jako hostující hlas na rapových deskách ostatních členů Awful, na svém debutovém albu Rose ale představila přitažlivě kompaktní mix futuristického R&B, sci-fi synthpopu a intimního zpěvu, který evokuje zrádnou androidku z filmu Ex Machina. Dosud nejvýraznější deskou, která vzešla z hnízda Awful, je ale jiný debut – album World Vision, které má na svědomí rapperka Tommy Genesis, představuje autorku na pomezí mezi popkulturou poučenou feministkou, cynickou glosátorkou s naostřenou flow a upgradovanou verzí M.I.A.

Obě dvě desky, stejně jako zbytek kompletního katalogu Awful, je možné zdarma poslouchat na SoundCloudu, což je nakonec možná ten nejdůležitější prvek z celého myšlenkového systému kolektivu. Těžko se nejspíš stane, že se Awful nechají sponzorovat výrobcem energetických nápojů jako PC Music nebo že svoje tracky propůjčí do reklamy na fastfoodové řetězce jako Sophie. Čekat nemůžeme ani stížnosti na nespravedlivou distribuci peněz na cestě mezi labelem a streamovacími službami. Awful si stěžují na důležitější věci – podle nich se do záhuby řítí celý svět a jediný způsob, jak tomu čelit, je nepřestávat si užívat svobody. A to jde samozřejmě nejlépe úplně bez peněz.