Bohyně Banks se zatím jen rozhlíží po svém teritoriu
Pokud věříte všemožným trendsetterům a tastemakerům, měla být losangeleská zpěvačka Banks na konci roku 2014 globálně známým jménem. Šňůra skvělých singlů, napojení na šikovné beatmakery z undergroundu, talent psát silné písničky i péče velkého vydavatelství, to všechno dávalo šestadvacetileté Jillian Banks ty nejlepší předpoklady k hvězdné kariéře.
Že se nic z toho zatím nenaplnilo, je ale spíše chybou celkového ovzduší v současném popu než vinou Banks samotné – ta totiž na svém debutu Goddess servíruje futuristický R&B pop, který drtivou většinu času odmítá sklouznout k lacinému populismu.
Banks na sebe vloni upozornila EPčky Fall Over a London, na kterých pracovala s beatmakery z klubového undergroundu, jako jsou Lil Silva, Shlohmo nebo Sohn. Příklad Jamese Blakea už v minulosti ukázal, že uzrál čas infikovat mainstream zvuky současné bass music, a Banks měla být dalším pokusem velkého labelu, jak tuto vlnu nakopnout do ještě větších rozměrů. Jenže EPčka i letošní kvarteto singlů vedoucích k albovému debutu zajímaly spíš blogosféru a hipstery na webu než rádiové dramaturgy a masové posluchače. Vypadá to, že současné experimentální R&B tak musí ještě chvíli čekat na nového Timbalanda a Aaliyah, kteří se svými experimenty zvládli dobývat i žebříčky. Pop v podání Banks je prostě na dnešní poměry až příliš inteligentní a introspektivní na to, aby prorazil mezi všechny ty Rihanny a Ariany.
Debut Banks navíc vychází jen tři týdny po desce FKA Twigs, jejíž LP1 dominovalo v srpnu diskusím hudebních fajnšmekrů a stylově je s Goddess zhruba řečeno zaměnitelné. Banks nemá tak jasně definovaný zvuk ani vizuální stránku jako její britská kolegyně, dá se tedy očekávat, že vedle ní zůstane trochu ve stínu. Další problém s Goddess je to, že Banks na desce posbírala materiál z EPček a singlů, které vydává už přes rok.
Nejenže trochu kazí poslech alba, horší je to, že ty nejstarší kusy (Waiting Game, This Is What It Feels Like) jsou pořád ty nejlepší. A aby toho ještě nebylo málo, tak novinkám na desce dominuje trio akustických balad You Should Know Where I'm Coming From, Someone New a Under The Table, v nichž se Banks zcela zbytečně tlačí do role nové Adele.
Kdo by tedy od Goddess čekal nějaký umělecký „statement“, ten se se zlou potáže. Místo toho tu máme trochu chaotické popové album s hity alternativních hitparád, které by v ideálním světě rádia protáčela do nekonečna. (Tak jako to dělá Wave.) Snad Banks dostane ještě nějakou šanci, potenciál natočit opravdu výjimečnou desku, která by z ní udělala skutečnou bohyni, v sobě rozhodně má. Na Goddess si zatím jen obhlíží svoje teritorium.
Hodnocení: 75 %
Banks – Goddess (Universal, 2014)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
