Bratři z Rae Sremmurd jsou „rychlošípáci“ amerického rapu

12. leden 2015

Osmá míle a Notorious B.I.G., to jsou jedny z mála hraných filmů, které se zaobírají životními křižovatkami velkých jmen amerického rapu. Jestli mladému duu Rae Sremmurd (název labelu Ear Drummers pozpátku) vydrží současná popularita a přelije se do dalších let, mohl by přibýt další takový snímek. Podle jejich dosavadních zkušeností by se totiž psal hollywoodský scénář snad sám.

Když vrstevníci řešili první akné nebo drogové premiéry, měli bratři Slim Jimmy a Sway Lee úplně jiné problémy, protože se rodiče rozváděli. Aaquil a Khalif Brownovi se dokonce v šestnácti ocitli na dlažbě a na několik měsíců se stali bezdomovci.

Nakonec našli cestu ven, jednak díky práci v místní továrně na matrace, jednak díky hudbě (kolem 13 let si založili první kapelu Dem Outta St8 Boyz). „Freestylovali jsme každé ráno. Hned jak jsme přišli do školy, dali jsme venku battle,“ vzpomínají Rae Sremmurd. Možnost polepšit si přišla s nabídkou práce v automobilce. V té samé době se ale o rapujících youngsters dozvěděli P-Nasty a Mike WiLL z labelu Ear Drummers a rozhodli se jim dát šanci. „Nechte všeho, co právě děláte, a dovalte do Atlanty. Začnou se dít věci,“ slyšeli tehdy v telefonu nevěřící bratři.

Přestože do sebe Rae Sremmurd na debutu SremmLife absorbují současné rapové trendy, kterými jsou soulové nápěvy, trapové beaty nebo autotunová kúra, vrací hip hop ke kořenům, tedy k čisté radosti a zábavě. Těžko říct, kolik karibské krve v jejich žilách koluje, ale snaha šířit kolem sebe pozitivní auru (bez jointových pohodiček a životních mouder) je u Rae Sremmurd všudypřítomná. A to nejen v na první pohled negativních singlech No Flex Zone a No Type, které na YouTube zhlédlo dohromady víc než 150 milionů uživatelů.

03290528.jpeg

Vysmátí rappeři využívají svého věku, jak nejlépe dovedou – vřeští jako Beastie Boys, vyhání své vokály do výšek, v nichž by ostatní zněli jako po vdechnutí helia, nebo podávají svědectví o tom, jaké to je nachytat svou holku při vaření cracku. Track Throw Sum Mo s hostující Nicki Minaj odhaluje obrovský popový potenciál ve flow obou floutků, i když se o nejzábavnější pasáž přece jen postaral atlantský rapper Young Thug. Image hodných hochů je na SremmLife narušena v dvojici skladeb My X a No Type, v nichž Rae Sremmurd nejdřív plivou na kokety v pubertě, aby je paradoxně o pár písní později vyzdvihli na „holčičí Olymp“.

Čtěte také

„Rodina, bezpečný sex, výplatní pásky, jízda na předním sedadle.“ Tak shrnují Rae Sremmurd, které evidentně nebaví opíjet se na mejdanech do němoty, své představy kvalitního života ve vlastní „filozofii“ SremmLife. Případ Rae Sremmurd opět připomíná to, že žánrová vzpoura nemusí vždy probíhat silově a může se obejít i bez hejtování na všechny světové strany. Na poli mainstreamového rapu jsou Rae Sremmurd jednou z největších událostí od doby, kdy do hry vstoupil egomaniakální Kanye West.

Hodnocení: 85 %
Rae Sremmurd – SremmLife (Ear Drummers, 2015)

autor: Jan Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.