Crystal Castles své zmrtvýchvstání nepřežili
Kanadské duo Kath/Frances se na nové desce snaží oživit projekt, který měl podle všech předpokladů zaniknout už před dvěma roky. Jejich vzpoura nicméně dopadla očekávatelným výsledkem.
Crystal Castles sice nikdy nebyli klasickým zástupcem nu rave scény, jejíž největší boom přišel okolo roku 2007, přesto to byli právě nu rave kids, díky kterým kapela nabyla největší popularity. Krátce trvající vlna po sobě zanechala několik jmen, která však díky dostatku sebereflexe s narůstajícím časem buď ukončila kariéru, nebo prostě upadla do zapomnění. Existence několika přeživších těší jen fanoušky odmítající přijmout svou dospělost a stejný princip lze aplikovat i na jejich modly.
Proti Crystal Castles hraje nejen čas, ale i fakt, že post zpěvačky po odchodu Alice Glass v roce 2014 obsadila vokalistka Edith Frances. První deska v novém složení postrádá Glassin sexappeal, dravost a divošství, Frances prázdné místo po ikonické Glass zkrátka zaplnit nedokázala.
Na její obranu je třeba říct, že ze své pozice „náhradnice“ k tomu ani nedostala prostor a stala se pouhou loutkou v rukou Ethana Katha, který se očividně jen snažil najít někoho, kdo bude co nejvěrnější kopií Glass a nepřekročí hranice jejího stínu. Hodnocení takového tahu je otázkou subjektivního názoru, nicméně Kathova snaha ošálit publikum je nefér nejen vůči Frances, ale v určité míře i vůči hrstce věrných fanoušků, která kapele zůstala.
Kathův pokus udržet Crystal Castles naživu se odráží i v jeho křečovité produkci. Amnesty (I) začíná zdlouhavým chorálovým intrem, následující Fleece napřed nabízí záblesky nadějí v to, že by deska přeci jen mohla bavit, ale ostrý zvuk syntezátorů v refrénu odhaluje další slabinu – snaha zakrýt absenci nápadů garážovou neuhlazeností zvuku mnohem víc než vzrušení z agresivního soundu evokuje pocit, že je produkce spíš jen odfláknutá. Světlým bodem alba je song Concrete, který by s přehledem ustál umístění na jejich dosavadní vrchol – desku Crystal Castles II. Concrete je místem, ze kterého by se duo mělo odrazit, pakliže to se svým setrváním na hudební scéně myslí vážně.
Amnesty (I) zní jako dílo člověka, který ztratil vášeň pro svou práci a jeho palivem už není láska k hudbě, ale dojezd dříve rozjetého setrvačníku. Crystal Castles sice přežili pád nu ravu, přežili i svůj vlastní zánik, ale po svém zmrtvýchvstání se stali jen bloudící hudební zombie.
Hodnocení: 35 %
Crystal Castles – Amnesty (I) (Fiction Records, 2016)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
