Darkstar hledají cestu domů na chudý sever Anglie. Vlastní vinou ale bloudí

Ačkoli si James Young a Aiden Whalley z kapely Darkstar udělali v britské metropoli jméno skrze label Hyperdub, jejich myšlenky často patřily průmyslovému severu Anglie, odkud pochází. A nejen proto, že svou debutovou desku z roku 2010 nazvali North. Ta sice měla být podle autorů o „Londýně a bejvalkách“, temná zvuková estetika alba ale jasně ukázala, kam doopravdy míří střelka kompasu. Debut byl uhrančivou kombinací městského ambientu, příznačně přidušených beatů a synťáků, které evokovaly cokoli, jen ne naději. Sílu alba podtrhlo i angažmá vokalisty Jamese Butteryho.

Čtěte také

Tíživost první nahrávky si ale vybrala svou daň. Darkstar před nahráváním druhé desky News From Nowhere přiznali, že se cítí příliš vyčerpáni na to, aby pokračovali v tom, co na North započali. Přestože skládání i nahrávání dva roky starého alba proběhlo kompletně na yorkshirském venkově, mělo mnohem globálnější výraz než prvotina. Kapelu však brzy opustil Buttery a Young s Whalleyem museli kromě dalšího hudebního směřování řešit i to, jak nahradit hlavního zpěváka.

Darkstar se před květnovými volbami do britského parlamentu vrátili domů. V ulicích Huddersfieldu nahráli řadu rozhovorů s místními teenagery a dvacátníky. Motivací dua bylo získat příběhovou linku pro třetí album Foam Island. Cizinci jim kromě pozvání na večeři nabídli zejména sondu do života mladé generace v nejchudší části Anglie a Darkstar řadu útržků na desce skutečně použili.

Z Foam Island se tak stala politická deska, protože jestli se respondenti v něčem shodovali, bylo to přesvědčení, že „tam na jihu“ nikoho nezajímají, že jim nikdo nerozumí. A slova premiéra Camerona, který v září prohlásil, že místní nesnáší všechny ostatní i samy sebe, sociální nůžky rozevřela ještě více.

Darkstar – Foam Island (Warp, 2015)|foto: Warp Records

Pustit se do tak ambiciózního plánu, jako je nahrání desky interpretující životní situaci sociálně slabé vrstvy, vyžaduje kromě sebevědomí hraničícího s megalomanstvím i jasnou představu o tom, jak má výsledek vypadat. V případě nového alba Darkstar se o úspěšné syntéze obojího mluvit nedá.

Čtěte také

Kombinace dokumentaristických vložek a hudby neakcentuje příběhovost, jakou můžeme najít na deskách Kendricka Lamara nebo Dr. Dre. A nejde o to, že by Darkstar měli začít s rapem. Emocionálním vrcholem Foam Island je paradoxně symfonická vložka Tilly’s Theme. Snovou synthpopařinu a auto-tune nápěvy ale s těžkou sociální tematikou neslepíte ani jinak vždy spolehlivou gafou. Darkstar získali mandát mluvčího utiskovaných, ve své roli ale zklamali, protože zvolili nevhodný jazyk. A to je ohromná škoda, kterou nesmaže ani několik vydařených skladeb, jako Pin Secure nebo Through the Motions.

Hodnocení: 60 %
Darkstar – Foam Island (Warp, 2015)