DIV I DED vás provedou po světle a temnotě devadesátých let

O DIV I DED se po vydání debutové desky Born To Sleep mluvilo jako o nových Ecstasy of Saint Theresa a mnozí je pasovali do role lídrů českého shoegaze revivalu, hned vedle kapel Manon Meurt nebo At bona fide. S odstupem dvou let už víme, že se česká shoegazeová renesance tak úplně nekonala a i přes kvality debutu DIV I DED zůstávají Manon Meurt jedinou formací, která svůj tehdejší nástup na scénu dokázala přetavit v dopad za hranice naší země. Podobnou vzpruhou by ale pro budoucí fungování DIV I DED mohla být novinka Transformation.

Proměna hraje v příběhu kapely důležitou roli, protože ji podstoupila hned na několika úrovních. Post zpěvačky po odchodu Viktorie, která zpívala na debutovém albu, obsadila vokalistka Veea a její příchod nasměroval DIV I DED k stylu, který už dávno nelze ledabyle orazítkovat nálepkou shoegaze. Ne že by snad novinka neobsahovala jeho stopy, deska však devadesátky extrahuje spíše jako celek a čerpá z těch nejzásadnějších vlivů a žánrů, které dekáda zasvěcená kytarovým experimentům přinesla.

A funguje to výborně. Už samotný obal evokuje odkaz první desky The Brian Jonestown Massacre. Úvodní píseň Wasted americké počátky alternativního indie rocku, Glittering Island zase sound umírněnější větve shoegazeu, reprezentované kapelami jako Ride nebo Slowdive. Píseň Transformation uzavírá optimističtější a popovější část desky (Light Part), následující Belief pak otevírá její temnou stranu (Dark Part). V té DIV I DED odemykají vrátka a vypouští nasbíranou kytarovou špínu, která se po malých dávkách hromadila v jejím předchůdci. Noiserocková Weepeing Nights a britpopem načichlá Misanthrope vedou desku rázným tempem až k závěrečné ambientní baladě Locked.

DIV I DED – Transformation|foto: Červený kůň

Rozdělit desku na světlou a temnou půlku se může zdát jako ne zrovna nejinovativnější krok, nicméně výsledným efektem je to, že nahrávka nemá šanci začít nudit. V první části alba přináší DIV I DED radost, v druhé filtrují frustraci.

DIV I DED na Transformation odhodili pouta shoegazeu. Výsledkem je svěží, vyrovnaná a upřímná připomínka všeho, co si hudební svět z vlivu devadesátých let odnáší i skoro dvě desetiletí po jejich konci. Na rozdíl od zmiňovaných Manon Meurt, které debut uzavřel v kytarových vazbách a prohloubil jejich sňatek s shoegazem, se DIV I DED vyhnuli hudební monogamii a užívají si života bez pevných žánrových závazků. Jejich cesty se tak sice rozdělily, zahraniční pódia si teď ale už mohou dělit rovným dílem.

Hodnocení: 85 %
DIV I DED – Transformation (Červený kůň, 2017)