DJ Khaled: Muž bez talentu, který se stal memem a hiphopovou superstar

V roce 1990 zahýbal americkým popovým mainstreamem skandál se skupinou Milli Vanilli. Vyšlo totiž najevo, že dva hezounci vystupující pod tímto jménem si své hity nejenže nenapsali, dokonce v nich ani nezpívali, jen jim v klipech propůjčili svoji tvář. Americká akademie jim vzala cenu Grammy za objev roku a podle rozhodnutí soudu měli všichni, kdo si koupili jejich desku, právo dostat zpět své peníze. Podvod s umělou kapelou, která nic nedělá, pak výrazně podkopal důvěryhodnost popového průmyslu a pomohl tak k návratu autentického rocku, reprezentovaného vlnou grunge. O čtvrtstoletí později je ale všechno jinak – na vrcholu globálních žebříčku trůní někdo, jehož kariéra by mohla mít stejný osud jako ta Milli Vanilli. Jenže nikoho už ani nenapadne se pohoršovat. Jednačtyřicetiletý neworleanský boháč DJ Khaled ve „svých“ skladbách nerapuje, nezpívá ani je neprodukuje, maximálně v nich občas vykřikne svoje jméno. A přesto za ně sklízí obří úspěchy.

Hvězda nového typu

Khaledovo umění nespadá do žádné z tradičních hudebních kategorií. „Jsem trenér,“ vysvětluje v rozhovoru pro časopis Complex svoji roli na deskách, které vycházejí pod jeho jménem. „Dávám dohromady skvělá alba – najdu beat, přidám k němu správný refrén a vyberu ty správné hosty. A pak se ujistím, že do toho všichni ve studiu dají to nejlepší. A Khaledova nahrávka je vždycky ta nejlepší!“ Na první pohled se může zdát, že aktuální hit I'm The One vládne žebříčkům hlavně díky refrénu Justina Biebera, talent DJe Khaleda udělat hit ale nelze úplně podceňovat. Jeho impérium stojí na dokonalých konexích uvnitř hiphopové scény a schopnosti zářit na sociálních sítích. DJ Khaled je trenér, manažer a motivátor v jedné osobě. A dost možná hvězda zcela nového typu.

Khaledova cesta na vrchol začala v devadesátých letech v newyorleanském obchodě s deskami Odyssey, kde se seznámil s Lil Waynem a Birdmanem, majitelem značky Cash Money Records. Muslim narozený palestinským imigrantům se následně živil jako DJ a později proslul vlastním rádiovým pořadem. V polovině minulé dekády produkoval několik skladeb na deskách rapperů Fat Joea nebo Faboulouse, ale pak mu došlo, že může být hvězdou i sám. Debutové album Listennn... the Album v roce 2006 dalo mustr jeho dalším deskám, které vydává s železnou pravidelností jedno ročně. Jsou na nich největší producentská esa, rapové superhvězdy a nad tím vším Khaled vykřikuje své jméno a krátké hlášky. Do amerického žebříčku stihl za poslední dekádu nasázet přes dvacet hitů, vrchol ale dobyl teprve s aktuálním singlem, příznačně nazvaným I'm the One. Skladba natočená v sestavě Justin Bieber, Lil Wayne, Chance the Rapper a Quavo z Migos propaguje Khaledovo desáté album Grateful, naplánované na letošní podzim.

I sebelepší trenér potřebuje hráče ve vrcholné formě a Khaled v minulosti těžil hlavně ze skvělých výkonů svých chráněnců. I'm So Hood s T-Painem využil v roce 2007 vokodérovou horečku. I'm On One či For Free jsou v podstatě sólové singly kanadské hvězdy Drakea, které ale vyšly pod Khaledovým jménem. A loňský hit Do You Mind „udělali“ R&B zpěváci Jeremih a Chris Brown. Byl to Snapchat, co z Khaleda v roce 2015 udělalo regulérní hvězdu. Jeho účet na sociální síti pro krátké videovzkazy momentálně sledují čtyři miliony lidí a boháč při těle ve středních letech je tak pravidelně zve do svého světa, kde vládne přepych a hlavně pozitivní nálada. Khaled kropí svůj trávník, projíždí se na vodním skútru, hraje si se svým synem a přitom pronáší hlášky o svém úspěchu, které fungují jako motivační moudra. Khaled si užívá života plnými hrstmi a chce po nás, abychom dělali to stejné.

DJ Khaled, Bless Up|foto: Snapchat DJ Khaleda

Mem v lidské podobě

Názvy Khaledových nahrávek jsou jednoznačné – Nikdy se nevzdávej (Never Surrender), My jsme ti nejlepší (We The Best), Trpím úspěchem (Suffering from Success) – a klidně by se daly zaměnit za tituly motivačních příruček, které najdete v každém knihkupectví. Na rozdíl od většiny z nich ale nepostrádá smysl pro humor. I díky němu se Khaled stal za poslední dva roky něčím, co by se dalo popsat jako „mem v lidské podobě“. Jeho kousky se šíří sociálními sítěmi jako lavina a není div, že mu musely konečně podlehnout i hudební žebříčky.

Na jednom krátkém „snapu“ točeném mobilem například ukazuje svůj snídaňový stůl přeplněný vybranými dobrotami a energickým hlasem vykřikuje: „Oni nechtějí, abyste si dali takovou snídani. Tak si ji dejte!“ K tomu obvykle ještě přidá nějaké požehnání jako: „Bless up!“ Často jsou terčem Khaledových proslovů „oni“, univerzální nepřátelé našeho štěstí, kteří nám nepřejí zasloužený úspěch. Koho tím přesně myslí, není jasné, jeho filosofie se ale shoduje s paradigmaty tradičního amerického kapitalismu: Život je boj, ale když se snažíš, můžeš nakonec skončit na vrcholu. „DJ Khaled drží klíč k americké prosperitě,“ nadepsal vloni v lednu jeho profil deník Los Angeles Times. A portál The Verge konstatuje: „V Khaledově světě není nic špatně, všechno je perfektní nebo může být perfektní díky troše snahy.“

Nejnovější Khaledův virál vlastně jen potvrzuje absurditu dnešního světa celebrit, které jsou slavné, protože jsou slavné. V talk show Jimmyho Kimmela se v březnu nechal slyšet, že teď chce udělat hudební hvězdu i ze svého nedávno narozeného syna Asahda. I když je mu teprve několik měsíců, asistuje při natáčení aktuální desky Grateful. Údajně už řídil vznik singlu Shining s Beyoncé a Jay-Zem. Synáček, jehož fotografie zdobí obal singlu, prý produkoval skladbu „jemnými gesty a úsměvy, podle nichž jsme poznali, že máme hit“. Podle Khaleda se Asahd následně ve studiu poblinkal, ale to nevadí. „Věřte nebo ne, ale jeho hovínka a zvratky jsou pro nás super požehnání.“