Eurosonic 2017: Hudební svět, jak ho neznáme
Proč vlastně vznikly showcaseové festivaly a mají vůbec pro současný alternativní pop význam? I takové otázky se objevily cestou na největší evropský showcase a konferenci Eurosonic.
„Na Eurosoniku se představují zatím neopracované diamanty, nová generace hudebního průmyslu,“ poznamená řidič taxíku v malém holandském městě Groningen, které už třicet let hostí festival, ze kterého vyrostla jedna z nejdůležitějších akcí pro současnou evropskou popovou scénu. Původně přehlídka několika kapel z Holandska a Belgie se postupně rozrůstala o další země a nyní se v rámci čtyřdenní akce prezentují více než tři stovky mladých kapel od Estonska po Portugalsko. Během dne tu probíhají přednášky a panelové diskuze určené, stejně jako koncerty, zejména delegátům, kterými jsou booking agenti největších evropských agentur, dramaturgové festivalů od Glastonbury po OFF, zástupci rozhlasů a jiných hudebních médií, autorských svazů, hudebně exportní kanceláře, vydavatelé i akademici. V rámci festivalu Eurosonic se uděluje například cena European Boarder Breakers, kterou získávají ti, kteří nejvíce bodovali za hranicemi svých zemí, a funguje tu také iniciativa ETEP, která sdružuje největší evropské festivaly a podporuje cirkulaci mladých kapel v zahraničí. Změna směrem k větší diverzitě a zviditelnění hudebníků z menších zemí se podle organizátorů projevila na hitparádách i line-upech velkých evropských festivalů.
Jak přínosná a pro koho hlavně je taková akce v době, kdy se dají nové talenty snadno najít na internetu a toho největšího úspěchu dosahují hudebníci i bez smlouvy s velkým vydavatelstvím? Pro země bez rozvinuté hudební infrastruktury, jako je ta naše, přínos rozhodně má. Je to totiž možnost, jak nahlédnout na mezinárodní scénu, kde se hudebníci mohou živit tím, co je naplňuje, což se na naší scéně moc často nedaří. Navíc označení pop znamená na festivalu Eurosonic i to, co je u nás označováno spíš za alternativu. V programu samozřejmě najdete z velké části osvědčené funkční hitové modely, ale prezentují se tu i dost výrazné talenty představující současné trendy nezávislé scény, jako rapperka Silvana Imam, zpěvačka a producentka Bonzai, producent Henrik The Artist, rapper Tommy Cash, zpěvák Azekel nebo feministický rapový kolektiv Reykjavíkurdætur. Obecně je dramaturgie stále o krok za tím, co já osobně považuji za progresivní, ale pořád o dost kroků před naší scénou, a to hlavně, co se týče profesionalizace umělců i dalších hudebních profesí a také větší žánrové diverzity hudebních projektů, kterým se podaří dosáhnout většího úspěchu.
Na Eurosonic se kapely mohou přihlásit samy s vědomím, že musí být připraveny i po praktické stránce. Většina z nich má manažera nebo agenta a propagace je pro ně běžnou součástí jejich práce. To, co některých kapelám v Čechách může připadat nepatřičné nebo nucené, dělají zahraniční kapely běžně a v další fázi jejich kariéry tuto práci převezme jejich agent. Propagační materiály a hlavně stovky e-mailů a mnoho schůzek, to není jen specifikum showcaseového festivalu a týká se to v Británii nebo Holandsku i těch umělců, kteří mají u nás nálepku alternativa. „Pracujeme na tom společnými silami, náš manažer je v tom skvělý a nikdy jsme to nevnímali jako nějakou překážku. Vnímáme to jako nutnou součást života dnešního umělce,“ dodává k problematice propagace vlastní tvorby r’n’b zpěvák Sturla Atlas z Islandu, země, která umělce a jejich export intenzivně podporuje.
Konference nabízela přednášky a panelové diskuze na aktuální témata, jako jsou využití technologie Blockchainu nebo potenciál umělé inteligence. Diskutovalo se také o vlivu analýzy dat získaných ze sociálních sítí a streamingových platforem na dramaturgii. Představovaly se různé programové modely festivalů i jejich snaha o ekologičtější fungování. O zkoumání a legitimizaci tématu populární hudby diskutovali zástupci akademické sféry. Diskuze o tématu postavení žen v hudebním průmyslu byla podložena i čísly z nedávných výzkumů. Festival opět hostil také setkání iniciativy Chick in the Bizz.
„Když jsem začala dělat v hudebním průmyslu, zúčastnila jsem se jedné velké konference, kde bylo evidentní, že se musíte bavit o fotbale a pít pivo. Tehdy jsem to akceptovala, protože jsem o práci v hudební branži měla zájem, ale později jsem se dostala do horších situací, kdy mě v pozici agentky ignorovali např. zástupci labelů nebo mi i kolegové říkali, že to není práce pro ženy. A to jsem měla štěstí, znám mnohem horší historky od svých kolegyň,“ dodává k důvodu založení inicitivy Ilana Goldstoff.
Důležitou roli při podpoře kapel na evropské mezinárodní scéně hrají také hudebně exportní kanceláře. Například mezinárodní úspěch severského popu nebo islandských kapel se přisuzuje právě těmto iniciativám. V rámci diskuze o roli exportních kanceláří vysvětlovala Anny Hildur, koordinátorka iniciativy Nordic Music Export, že nejrůznější hudebně exportní aktivity získaly nový význam, když velká vydavatelství začala ztrácet své dominantní postavení. Největší množství těchto aktivit na podporu hudebníků v zahraničí vzniklo za posledních deset let a zvýšila se i podpora ze strany států, což pomohlo kapelám zejména v oblasti plánování mezinárodních turné. Jedním z takových projektů je i Czeching Radia Wave, ve kterém vybírají českou kapelu především zástupci veřejnoprávních stanic pro mladé. Ten letos na Eurosoniku prezentoval producentské duo Himalayan Dalai Lama. V rámci letošního ročníku se představila také lokální iniciativa Czech Music Office, která má být jakousi přípravnou fází pro státem podporovanou hudebně exportní instituci.
Pro Portugalsko, na které se letos organizátoři festivalu nejvíce zaměřili, je hudebně exportní kancelář také poměrně novou záležitostí. Iniciativa Why Portugal? nevzešla od státu ani ochranného svazu autorského, ale od nezávislé obchodní komory a sdružení hudebních festivalů, tedy zdola, podobně jako kdysi Eurosonic.
Festival Eurosonic je o hudebním průmyslu, tedy nejen o hudbě, ale i o investování a zisku. Není ale o producentech, kteří vám řeknou, jak vyrobit ten správný produkt, nebo o krvelačných vydavatelstvích, bez kterých se dříve popové hvězdy neobešly. Je to celkem poučná a průhledná přehlídka zvuku i struktur evropské popové scény, kde je sice mnoho otazníků kolem šíření hudby, její monetizace a správy autorských práv, ale zároveň se hovoří o trendech, jako je politické sdělení v hudbě a podpora zastoupení žen. Namísto nutnosti postupovat podle přesných pravidel se tu hudebníci a mladí delegáti mohou dozvědět více o prostředí a prostředcích, jejichž znalost se jim hodí, i pokud chtějí zůstat nezávislí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
