Financování subkultur: Paranoia stranou, podstatná je svoboda

„Neexistuje nic, co by si marketing nebo reklama neosvojila nebo nechtěla osvojit. To je problém současné generace, která ať vyvine jakoukoli aktivitu, tak si jí jakákoli značka obhospodaří,“ vyjadřuje v úvodu vztah velkých značek k různým aktivitám Daniel Köppl. Je běžné, že dnes mají velké firmy zájem o street art nebo DIY kulturu? „Jejich zájem roste, protože je to vnímáno jako poslední vymezení vůči mainstreamu. Třeba street parkour byl výraznou alternativou, ale v době, kdy ho ale sponzoruje jedna značka s fajfkou, tak co to je za alternativu? Když existuje jakákoli aktivita, která pod sebou koncentruje cílovou skupinu, tak po ní většinou firmy sáhnou a většinou i spolehlivě zničí.“

Že by měly být Kmeny, byť jen v druhém plánu, reklamním produktem, Vladimir 518 rázně odmítá. Podle jeho slov pomohly peníze od BU2R třeba knihu Město=Médium vůbec vydat. „Nebereme tě jako někoho, kdo prodává reklamu. To jsme si, jako tvůrci videa, nikdy nemysleli. Ale jako opinion leader funguješ jako záruka kvality, nezávislosti, máš kolem sebe obrovský fanouškovský potenciál, který následně ty věci prodává,“ namítá Tereza Reichová. Podle Vladimira 518 kniha vznikala skutečně nezávislým způsobem, pivní výrobce do obsahu nijak nezasahoval, v knize nenajdete produkt placement a ze strany BU2R šlo nikoli o celkové financování, ale podporu.

Tvůrčí svoboda je zásadní i podle Daniela Köppla. Podporu projektů různými firmami nevidí tragicky: „Je to jen o našem vnitřním nastavení. Ve 30. letech značky podporovaly řadu umělců a nikomu to nevadilo.“ Video Kampaň bez loga kritizuje především to, že někteří členové subkultur, kteří na projektech participovali a jejichž principy reklamu odmítají, nevěděli, jaká značka za projektem stojí.

„Techno scéna o tom nevěděla, ne, že bych lhal, ale neřekl jsem to kvůli své naivitě,“ přiznal Vladimir 518 a dodal, že k financování svých projektů vždycky používal peníze různých partnerů, z grantů prostředky prakticky nečerpá: „Nemyslím si, že by lidi, kteří si nechávají podporovat svoje aktivity státem, byli morálně výš, než lidi, kteří si je komerčně zaplatili.“
Daniel Köppl dodal: „Důležitější je, co vznikne, než to, kdo to platí. Kmeny vnímám jako pozitivní počin. Pokud zabředneme do paranoie, kdy si budeme hlídat, kdo co platí, tak z toho nevybředneme.“

Projekt Kmeny bude mít svoji podobu také na obrazovkách České televize. „Nelíbí se mi, že to je veřejnoprávní televize, měla by to být soukromá televize. Ale vnímám pozitivně to, že ČT takový projekt dělá.“ Nejen Daniel Köppl, ale i Tereza Reichová vidí Kmeny v ČT jako problematické. „V ČT se začíná trend brandování dokumentů objevovat častěji. Pak si na tento trend podhoubí zvykne a co pak bude vznikat za pořady? A ústupky se za pět let začnou ukazovat.“ A jak funguje taková praxe v zahraničí, přibližuje Daniel Köppl. „Tam to není možné. (…) Nemyslím si, že by to bylo dobře – jak z pohledu autorů a pak z pohledu trhu. Peníze na dokumenty by mohly jít přece i do jiných televizí, jenže ty přebírají tvorbu ze zahraničí. Mediální scéna se tak nemůže vyvinout. Podstatná je ale pořád hlavně svoboda a podle toho se taky pozná dobrá značka.“
POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR: