Ghost Culture ukázal tvář, svou hudební identitu ale stále hledá
Platí za jednoho z nejnadějnějších koní ve stáji Phantasy Sound, labelu Erola Alkana. Před rokem se uvedl povedeným singlem Mouth, který si našel cestu i na regulérní debut. Zatím to však vypadá, že se nadšení odkládá.
Brit James Greenwood se obalil tajemstvím ještě dříve, než o něm vůbec kdo věděl. Povoláním zvukový inženýr svůj nový projekt Ghost Culture začal prezentovat skrze sérii rozostřených portrétů, neposkytoval žádné rozhovory a na pódiích nebo v klubech byste ho hledali jen těžko. Podobně jako v případě maskovaného producenta SBTRKT nebo finského fantoma Ukkonena nešlo primárně o vyvolání senzace, ale o nasměrování k hudbě samotné, nikoli k jejímu tvůrci.
Teď už je ale všechno jinak. Čtyřiadvacetiletý obdivovatel Davida Bowieho odhalil svou identitu, plánuje koncerty bez digitálních pomocníků a přichází s první deskou. Před rokem na sebe Ghost Culture upozornil premiérovým singlem Mouth. Ten se objevil na stejnojmenném EP a byl zároveň jediným trackem, který nezapadl a objevil se i na dlouhohrajícím eponymním debutu.
Už ze zmíněného singlu je cítit Greenwoodův příklon ke květnatým tanečním instrumentacím, jaké jsou charakteristické pro Snaithův projekt Caribou. Rozlišujícími faktory mezi oběma jmenovanými jsou nevtíravá chladnost a lehce apatický vokál. Greenwood zkrátka své britství nezapře, i kdyby tisíckrát tvrdil, že londýnské tančírny nenavštěvuje.
Úvodní trio skladeb Mouth, Arms a Giudecca evokuje klubový fetiš ve výrazných basových linkách a důrazných beatech. Tuto polohu Ghost Culture střídavě opouští a znovu objevuje, ale s výjimkou songu Lucky se už nedokáže přihlásit o slovo tak razantně jako v prvních minutách desky. Závěrečná píseň The Fog by zase snesla i poloviční stopáž. Shoegazeového vokálního snění je na desce už tak víc než dost.
Album Ghost Culture se nemohlo stát rovnovážným bodem mezi tanečním běsněním a intimním monologem, protože z obojího má v sobě až příliš. Místo kompromisu však Ghost Culture nahrál desku, která je sice příslibem do budoucna, ale zároveň trochu mišmašem, který nedokáže stručně artikulovat, o co mu vlastně jde.
Hodnocení: 65 %
Ghost Culture – Ghost Culture (Phantasy Sound, 2015)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
