Hip hop učí sígry i pedagogy. Nízkoprahový klub Beztíže navštívil člen Zulu Nation

„V 60. letech působilo hnutí za občanská práva černochů, také hnutí za osvobození černochů a skupina Last Poets, kořeny rapu sahají do 60. let,“ vysvětluje rapper a učitel z jižního Bronxu Spirit Child. V pražském nízkoprahovém klubu Beztíže před pár lety společně s romskou aktivistkou Ivanou Čonkovou inicioval pravidelný workshop pro děti se zájmem o rap. Z pravidelných setkání vzešla třeba už celkem známá romská skupina UGC. Aktuální rapový workshop v Beztíži vedl opět právě Spirit Child. Ten se kromě práce s dětmi v Bronxu věnuje nadále i rozvíjení metodiky hiphopové pedagogiky, kterou se snaží šířit v Evropě mezi pedagogy, sociální pracovníky i samotné hudebníky se zájmem předávat dál znalosti, dovednosti, informace o hiphopové kultuře, tedy i poselství míru, lásky, jednoty, zábavy a proměny na společenské i spirituální úrovni.

„Hip hop, to jsou naše média, naše zprávy, jako CNN. Tak se k nám dostávají informace.“
Rap si prožil bouřlivé období, když se stal jedním z nejúspěšnějších komerčních žánrů a chopila se ho velká vydavatelství. Tenkrát, jak doplňuje Spirit Child, se rap četl i jako zkratka pro „recording artist pretending“ – z MC se stal rapper bavič, který předstíral roli, často gangstera. Dnes se mnoho členů černošské komunity snaží hiphopovou historii mapovat, zaznamenávat a propagovat, aby byla skutečně vnímána jako jedna z nejvýznamnějších subkultur.

Spirit Child ze Zulu Nation vedl víkendový workshop pro mladé rappery v nízkoprahovém klubu Beztíže|foto: Mary C

Hip hop dostává prostor na univerzitách, má už i své profesory, kteří předávají nejen historická fakta, ale i specifické dovednosti charakteristické pro hiphopovou kulturu – být schopný z téměř ničeho nebo v nelehkých podmínkách vytvořit velké dílo, kriticky myslet, vytvářet komunitu. Tak ostatně vzniklo hnutí Zulu Nation bývalého člena jednoho z gangů v Bronxu. Afrika Bambaata se zřekl násilí a místo toho propagoval ventilování frustrace a seberealizaci prostřednictvím uměleckých forem. Toto je důležité připomínat vzhledem k tomu, kolik negativních stereotypů se v pozdějších letech na hip hop nabalilo.

„Rappeři mají šanci měnit světy, na smlouvu s vydavatelstvím se mohou vykašlat, mají příležitost změnit něčí názor a pohled na svět,“ tvrdí Spirit Child. I černošská komunita v New Yorku 60. a 70. let si mohla připadat neviditelná, podobně jako některé romské děti na Žižkově. I dnes jsou prý mnohé černošské děti, se kterými Spirit Child pracuje, zrazovány a ponižovány svým okolím. V jeho komunitě se mohou setkat s povzbuzením, možností vyniknout v tom, co je opravdu baví, a s mentory, kteří je pomohou navést na lepší cestu. I v Beztíži se tak podle slov sociálního pracovníka a street workera Jana Kratochvíla snaží využít hip hop jako společný jazyk pro práci s dětmi.

Jak zaznělo i na workshopu, vychází se vždy z toho, co děti žijí, proto třeba aktuálně Spirit Child dělá i remixy trapových hitů, do kterých vkládá své texty, které hovoří o revoluci, osvobození, lásce, skutečném životě. Tím postupně navádí mladé MCs, aby kriticky uvažovali, angažovali se a ve svých textech hovořili o něčem smysluplném, protože mají možnost něco změnit.

Spirit Child ze Zulu Nation vedl víkendový workshop pro mladé rappery v nízkoprahovém klubu Beztíže|foto: Anna Oravcová

Hiphopová metodika, kterou Spirit Child razí, vychází z učení Paula Freirea nebo Agusta Boala – pedagogiky a divadla utlačovaných. Na workshopech se procvičují hiphopové elementy a klade se důraz na propojení s praxí na ulici, s reálným životem. To se prý školství v USA nedaří. Samotná organizace Zulu Nation sice v současné době prochází náročným obdobím a není jednotná, ale někteří její členové, jako právě Spirit Child, se snaží podporovat myšlenku, že by si každý, kdo se cítí součástí hiphopové kultury, měl vytvořit svou vlastní lekci a předávat ji dál.