iTunes po patnácti letech: Kdysi revoluční služba jen ztěžka klopýtá

2. únor 2016

Když Steve Jobs před patnácti lety ohlašoval start služby iTunes, hudební průmysl stál na počátku hluboké krize způsobené novými kanály, kterými bylo možné volně sdílet jakákoliv data. Sice se mohlo zdát, že pro budoucnost odvětví bude zásadnější definitivní zastavení populární peer-to-peer sítě Napster, dnes je ale evidentní, že právě iTunes zásadním způsobem změnily to, jak hudbu nakupujeme, posloucháme, a v konečném důsledku i to, jakou hudbu posloucháme a jak ta hudba zní.

Pro velké nahrávací společnosti bylo do poloviny 90. let nepředstavitelné, že by je kdokoliv mohl donutit k tomu, aby se vzdaly velkých podílů z prodejů alb. I když se situace na přelomu milénia radikálně měnila, Jobsova představa, že umělcům půjde z prodeje 70 % z výdělku, budila výsměch velkých labelů. Rychle vybudovaná důvěra v nový a jednoduchý distribuční kanál, spojená s novými možnostmi marketingu mířeného na konkrétního posluchače, ale nastartovala proces, který vrcholil v roce 2010, kdy se iTunes staly největším prodejcem hudby na světě. Roli sehrál i ikonický přehrávač iPod, který poskytl Applu zásadní technologickou výhodu. Nikdo z gigantů hudebního průmyslu nebyl schopný najít recept na prodej hudby na novém trhu, tím méně komplexní systém propracovaný od nákupu až po poslech v libovolném prostředí.

03404589.jpeg

Jako naprosto zásadní se pro prodej hudby ukázala možnost nákupu po jednotlivých tracích. Jednoduchost, s jakou bylo možné za minimální poplatek jednoho dolaru okamžitě stáhnout oblíbenou písničku, umožnila raketový nástup služby na trhu. Dnes je už jasné, že se Applu povedlo prodat více než 35 miliard skladeb. To, spolu s více než 100 miliony prodaných ebooků, dělá ze služby zdaleka nejúspěšnější model distribuce audiovizuálního obsahu v 21. století. Tento model zároveň dokončil rozpad klasické představy desky určené k poslechu od začátku do konce. Konceptuální alba rockových dinosaurů 70. let 20. století jednoduše nedisponovala jasným marketingovým potenciálem. Postupný příklon k prodeji singlů, které jsou jednodušeji propagovatelné než komplexní dlouhohrající díla, dospěl v nultých letech k celkové změně konzumace hudebního obsahu. Je to právě silný hit, který je centrem nové podoby hudebního průmyslu.

Apple zároveň umožnil to, o čem se předchozím generacím nezávislých hudebníků mohlo jen zdát. Už nebylo nutné složitě shánět smlouvu u velkých labelů, iTunes vytvářely zdání završené demokratizace hudby, procesu, který v posledních deseti letech ilustruje tak trochu náhodný úspěch několika interpretů. Takřka pohádkový příběh Justina Vernona, který se ve své wisconsinské chatě vyzpívával z nešťastných lásek, aby své debutové album posléze dal k dispozici na iTunes, kde se během pár měsíců vyšplhal na nejprodávanějšího interpreta roku, pokračuje kariérou, která vedla mimo jiné ke spolupráci s takovými giganty popu, jako je Kanye West. Mohlo by se zdát, že iTunes jsou ztělesněním amerického snu digitální éry, talent, pracovitost a trocha štěstí ale ani zde nezaručují jasný úspěch. Nekurátorovaný obsah nepřeberného množství hudby automaticky nezajišťuje naději na start kariéry ani těm nejpřipravenějším.

 

Exclusive stream of Dr Dre's #Compton - this Thursday (6PM - 9PM PT) on Apple Music.

Zveřejnil(a) iTunes dne 4. srpen 2015

Množství hudby, které službou za patnáct let existence prošlo, zároveň pomohlo změnit zvukové standardy. AAC kodér, který je logickým, méně ztrátovým následovníkem MP3 formátu, byl vyvíjen na míru iTunes a iPodu. Dlouholeté naříkání prominentních hudebníků v čele s Neilem Youngem a Dr. Dre pak dalo vzniknout konceptu Mastered for iTunes, systému, který umožňuje co největší poslechovou věrnost. Jakkoliv se může snaha o nalezení co nejlepšího vztahu masteringu a komprimace zdát veskrze bohulibá, Apple si tímto krokem chce primárně udržet konkurenční výhody, které jim poskytuje celý ekosystém, iTunes počínaje, iPody a chytrými zařízeními konče. Minimální využití možností tohoto zvukového standardu posluchači ale naznačuje, že Apple už dávno není v roli vizionářské firmy, která dokáže prodat produkt, o kterém uživatel ani nevěděl, že ho chce.

Sázka na audiofilský formát jen ilustruje topornost, s jakou se Apple v posledních pěti letech snaží reagovat na nové trendy distribuce hudby. Apple Music, služba, která má konkurovat populárním streamovacím platformám, je stále spíše drahá hračka s nevyužitým potenciálem. Nedotažený design, který znemožňuje jednoduchou orientaci, a neschopnost vytvořit silný kurátorovaný obsah vybízí k otázce, kolik uživatelů by služba měla, kdyby ji Apple nedostal do všech svých chytrých zařízení jednoduchou aktualizací systému. To – spolu se stále evidentnějším propadem prodejů hudby na iTunes, častou kritikou neohrabanosti samotné aplikace a nejasným vztahem ke copyrightu – vyvolává dojem, že budoucnost Applu na poli hudebního průmyslu už dávno není tak růžová, jak se mohlo zdát.

autor: Jonáš Kucharský
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.