Kalle v High Five taví kovový zvuk Slint nebo prochází Twin Peaks s Lynchem
Debutovou nahrávku Live from the Room si pořídili Kalle na klasický čtyřstopák sami a vydali v malém nákladu na kazetě. Když David Zeman a Veronika Buriánková, tvořící táborské duo, poprvé slyšeli Boduf Songs, tak si uvědomili, jak může být tahle jednoduchá kombinace – kytara a zpěv – silná. Je těžké vyhnout se přirovnání barvy Veroničina hlasu k Beth Gibbons, a proto mezi pěti zásadními deskami radši ani Portishead nezmiňují.
Slint – Spiderland
David: Jako první jsme vybrali Spiderland, protože to je takový základ zvuku našeho i leckoho jiného. Je to už poměrně starší deska – z počátku 90. let. Pompézní je především tím svým kovovým zvukem, který se prolíná celou deskou, a myslím si, že nás to v hudbě hodně ovlivňuje.
Veronika: Posloucháme to od chvíle, kdy jsme spolu před sedmi lety začali chodit, takže to je nostalgie. Milujeme Slint hrozně moc.
David Lynch – The Big Dream
Veronika: Jako stěžejní album, co se týče těch nových, jsem vybrala The Big Dream od Davida Lynche, protože mi to připadá úplně úžasné. Je to jednoduché a má to v sobě úplně všechno – tu sílu. Lynch je strašně zkušený, pro mě je The Big Dream hrozně důležitá deska. Jeho tvorba je ovlivněná tím, že vedle toho všeho režíruje a dělá filmy. Jsem taky fanda toho, jakým způsobem filmy točí. Z The Big Dream cítím Twin Peaks. V těch minulých deskách jsem to tolik necítila, a teď mě dostal. Opravdu, ta jednoduchost… Je to krásný.
David: Má to fantastický zvuk, takový rokenrolový. Je to mnohem víc kytarová deska. Je vlastně založená hlavně na té kytaře. Je poznat, že si tam hodně vyhráli se zvukem, který je dost jedinečný, úplně průzračný a ostrý.
Arabrot – Arabrot
David: Z těch dalších současnějších desek nesmíme zapomenout na eponymní album Arabrot z roku 2013. Tohle je taková trošku ostřejší kapela z Norska…
Veronika: … nedoceněná kapela. Nikdo na ně nechodí, ale my tam musíme být vždycky.
David: Je to trochu sludge, punk, metal – taková zajímavá fúze tady těch všech věcí. Doporučujeme se na to podívat.
Boduf Songs – How Shadows Chase The Balance
Veronika: Musíme zmínit Boduf Songs, protože to je pro nás srdcovka. Mohli jsme si s nimi i jednou zahrát, to byl pro nás úžasný zážitek.
David: Tahle deska je možná takový základ zvuku Kalle – proč jsme se dali dohromady, když jsme zjistili, že kapela může fungovat jenom s jednou kytarou a jak hodně silně.
The Spectacle – I, Fail
David: The Spectacle jsou taková hodně nedoceněná kapela. Myslím, že taky z Norska. Vychází spíš z hardcoreové scény a jsou to takové táhlejší písničky, které mají pokaždé vyvrcholení, a když si to poslechnu, tak mě to vždycky posadí.
Veronika: Každá písnička, to je nový svět.
David: Je to podobné jako Slint a Spiderland – když jsem to slyšel poprvé, tak mě to moc nebavilo. Někdo mi ale říkal, že je to dobré, tak jsem tomu dal ještě šanci a pak to konečně přišlo. Tohle není opravdu deska na první nebo letmý poslech, to se chce do toho trochu zažrat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
