Nezávislí umělci vyhlašují válku digitálnímu spektáklu, jejich zbraní má být SAGA

19. listopad 2015

Představte si tuto situaci: jste hudebník a svou tvorbu vydáváte především na internetu. Je to tak nejjednodušší. Nemusíte totiž komunikovat s labely a vlastně vůbec s nikým, všechno zkrátka závisí jenom a jenom na vás. Spíš než kvůli finanční situaci to děláte z přesvědčení, chcete zůstat nezávislým umělcem. Nad vším máte stoprocentní kontrolu. Jste si ale tak jistí?

Vaše hudba nebo videoklip má najednou úspěch a sdílí ji některý ze sledovaných serverů, objeví se tak na webu vedle inzerce velkých firem nebo se reklama vkrade přímo do vašeho díla. Jste naštvaný, nemůžete s tím ale nic dělat. Toto chce změnit SAGA, projekt novomediálního umělce Mata Dryhursta – je to zbraň, která vám umožní hrát si s kontextem.

Dřív svobodné prostředí internetu se zdá být spíš imperialistickou mocností než autonomním územím, jak naznačuje internetový skeptik Jevgenij Morozov. Uvědomují si to i nezávislí hudebníci, když se jim před očima rozpadá také SoundCloud – streamovací platforma, odkud vzešel nespočet současných elektronických mikrožánrů. Zakladatelé SoundCloudu nedávno podepsali smlouvu s hudebním gigantem Universal Music Group. Kvůli takzvanému Content ID, známému z YouTube, také mažou nahrávky nebo celé účty hudebníků vstupujících svou tvorbou na pozemek velkých nahrávacích firem pro vypůjčení samplů. Žijeme v době, kdy se informace stala nejcennějším zbožím. Jenom digitální stopa na internetu se dá zpeněžit, mapa našeho pohybu se prodává společnostem, které podle ní sestavují reklamy šité na míru. Takzvaný product placement nás pronásleduje na každém kroku.

„Jestliže mají naše data modulovat obsah, který nám později budou chtít prodat, bude lepší začít hrát podle této logiky,“ říká v rozhovoru pro DIS Magazine Mat Dryhurst, známý mimo jiné jako partner elektronické skladatelky Holly Herndon – společně s ní stojí za letošní nahrávkou Platform. Ta je voláním po decentralizovaném internetu bez neustálého dohledu bezpečnostních agentur nebo korporátů. Onou „platformou“ může být nedávno spuštěná Saga, verze 1.0.

Čtěte také

Dryhust chce podle svých slov pomocí frameworku Saga zastavit online vykořisťování a umožnit nezávislým umělcům plnou kontrolu nad jejich výtvory. Co pro to musíte udělat? Vystačíte si se začátečnickými programátorskými znalostmi a serverem, kam nahrajete svoji tvorbu, ať už to je hudba, nebo video. Saga vám pak umožní sdílet ji prostřednictvím vlastního přehrávače. Pokud si ji od vás někdo vypůjčí a vloží na svou stránku, budete moct obsah vystopovat. Když se vám nebude líbit kontext, do kterého se dílo dostane, jednoduše ho narušíte. Do zdrojového kódu stačí v rozhraní Saga připsat „Love“ nebo „Anger“ – obsah se zabarví podle daných šablon, jak je vidět na obrázku. Můžete obsah také nahradit úplně jiným videem. Nebo cizí stránku „přesprejovat“ nějakým prohlášením. „My vytváříme danou hodnotu, měli bychom si začít diktovat podmínky,“ vyzývá Dryhurst. Přiznává ale, že má první verze ještě mouchy. Můžete ji bezplatně vyzkoušet zde.

Tyto subversivní praktiky připomínají guerillovou válku z 60. let, kterou v Paříži vedli situacionisté. Po zdech měst, zdobených jinak reklamou, sprejovali svá revoluční hesla. Často využívali techniku „vychýlení“, přenášeli již vzniklá díla do jiného kontextu, snažili se tak překrucovat řád věcí. Tímto kreativním vandalstvím se vzpírali proti spektáklu vytvářenému televizí a konzumní společností. Dnes je tím městem internet a spektáklu má na rozdávání. Saga nám ukazuje, jak by to asi vypadalo, kdyby měli situacionisté v rukou místo sprejů gifové obrázky a mluvili programovacím jazykem.

autor: Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.