Novinky od Pallbearer a Yob: Dvojitá zkáza pro uši
Závěr léta podle všeho patří tentokrát všem, co mají slabost pro střední až pomalá tempa. Dvě jména, ke kterým bez ironie patří přídomek doom, kapely Pallbearer a Yob, mají na svědomí alba, co radikálně zamíchají pořadím v letošních žebříčcích tvrdé hudby.
Protože oba celky společně vyrazily na turné, nabízí se možnost vnímat obě desky propojeně. Když Foundations Of Burden od Pallbearer a Clearing the Path to Ascend od Yob posloucháte na přeskáčku, vyplynou podobnosti i rozdíly.
Pallbearer, milovníci sedmdesátkového progrocku a Black Sabbath, jsou ti služebně mladší a možná také o něco vstřícnější. Brett Campbell ve vokálních linkách prozrazuje slabost pro klenutou melodii, která mu přešla do krve infuzí jeho vzorů, kytary na sobě leží v tolika vrstvách, že působí dojmem neprůstřelné krusty, skrze niž se jen za cenu nejvyšších obětí dostávají bicí. Úcta k tradici se místy může zdát trochu omezující, ale způsob podání většinu pochybností rozpouští velmi odzbrojujícím způsobem.
Zbývá jen doufat, že Pallbearer nepodlehnou viru stadionového zvuku, který v posledních letech napadl třeba Mastodon.
Yob by v podstatě mohli navázat svoje lano k jakémukoliv z riffů na desce kolegů. Nemají to sice zapotřebí, jasné ovšem je, že by tahali trochu jiným směrem a co do rychlosti by výrazně podřadili. Stopáž skladeb, která by méně talentované snaživce spolehlivě vyřadila z provozu, evokuje pomalé klesání do důlní šachty: 3 skladby překračují čtvrthodinovou hranici, poslední čtvrtý track je jen o málo kratší. Tam, kde třeba Jesu nasazují skladbě lehkou shoegaze korunu, Yob ani na chvíli neupustí od heavy přístupu a bez úlevy pokračují do hlubin, kde tuší dno.
Těžko vynášet definitivní soudy, když do konce roku zbývá ještě dost času, ale tato dvě alba podle mého nezapadnou.
Pallbearer – Foundations Of Burden (Profound Lore, 2014) – 80 %
Yob – Clearing the Path to Ascend (Neurot, 2014) – 85 %
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
