Odrzlí punkoví hejsci The Gotobeds si berou na mušku rocková klišé i sami sebe

22. srpen 2016

Od dob Nirvany se skladba kapel vycházejících na značce Sub Pop zdánlivě proměnila, občas se ale střelka vychýlí zpátky ke „starým dobrým časům“ v podobě hutných kytar z garáže. Noví stájoví koně v podobě The Gotobeds jsou toho jasným důkazem, na své novince šijí do všech kolem a zároveň neztrácejí vtip.

Začátky kapely The Gotobeds se datují do roku 2009. Jak už to u nejen punkových kapel bývá, stačilo, že se sešli ve zkušebně čtyři kámoši. Sami jsou pittsburghští patrioti, frontman Eli Kasan si to vysvětluje tím, že současná punková hudba je s post-industriálními městy, jako je právě Pittsburgh, pevně spjatá. Sám má zkušenost již z hardcorových Kim Phuc. Název si vypůjčili od přezdívky bubeníka kapely Wire Roberta „Gotobeda“ Greye. Po dlouhohrajícím debutu z roku 2014, který prošuměl víceméně bez zájmu, to ale stačilo, aby se zapsali jako nadějné jméno a Blood // Sugar // Secs // Traffic už si pro vydání vybralo seattleské vydavatelství Sub Pop, kam se skvěle hodí jejich hravý rock políbený odkazem anglických Gang Of Four. Inspirace se projevuje především v místy výrazných basových linkách a politických textech. The Gotobeds se snaží politiku a současné problémy do své tvorby zařazovat s ironizujícím humorem, který se nebojí otočit ani sami proti sobě. I přesto, že je deska na první poslech zábavně chytlavá, se však nelze neubránit pocitu, že The Gotobeds jsou ve výsledku pouhými epigony zvučnějších jmen současné post-punkové vlny.

Zvuk The Gotobeds by se dal jednoduše popsat jako kombinace zvonivých, houževnatých kytar, podporovaných pogo-punkovými beaty. Jasná inspirace odkazuje i na současné Protomartyr (což není náhoda, ke spolupráci na desce přizvali lídra kapely Joea Caseyho, jejich velkého fanouška, který pro ně napsal kapelní bio a jehož zpěv se objevuje ve skladbě Why’d You) nebo letošní veleúspěšné Parquet Courts. Často se na nové desce objevuje jasný vokál hraničící s recitací, jakou známe od kanadských Ought. A to je právě zásadním kamenem úrazu, The Gotobeds zkrátka znějí jako mix všech jejich (ne)oblíbených kapel. Jejich síla tkví především v živelných, strhujících vystoupeních, podle frontmana Eliho Kasana jsou jako rozjetý vlak.

03685868.jpeg


Že si budou utahovat ze všech kolem, je jasné už podle názvu desky, Blood // Sugar // Secs // Traffic na první dobrou odkazuje na album, jež takříkajíc provařilo Red Hot Chilli Peppers. Slibují si snad v přívalu ironie stejný účinek? A obalu, který se inspiruje osmdesátkovými booklety i vintage reklamními letáky, dominuje výzva „Nezakládejte kapelu!“. Skupina nezůstává jen u toho, hned v otvíráku „Real Maths/Too Much“ si utahuje z podle nich trapných středoproudých punkových kapel sebevědomým spíláním „falešným blbcům a jejich dementním kapelám hrajícím bezlepkový glam rock“. Za vyučenou dostávají i Američané, ve skladbě „Cold Gold (LA’s Allright)“ popisují obyvatele USA jako ty, kteří se neposouvají dál, jen se kamsi přesouvají a pinoží. Ironie, sarkasmus ani vtip kapele nechybí, neberou si servítky s nikým a ničím. Zároveň se jim daří nezabředat do úplné trapnosti.

Devizou The Gotobeds je jednoznačně chytré a vypointované šití do problémů sužujících hudební scénu i jejich domovinu. Neuškodilo by jim však najít svůj vlastní zvuk, aby se neztráceli a naopak si vydupali místo mezi svými slavnějšími a originálnějšími kolegy. Jejich odrzlé a netrapně vtipné poselství si totiž určitě zaslouží pozornost.

Hodnocení: 70 %
The Gotobeds – Blood // Sugar // Secs // Traffic (2016, Sub Pop), 38 minut

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.