Olomoucká hudební scéna nabírá nový dech

4. prosinec 2013

Široká obec posluchačů poctivého folku má Olomouc zafixovanou hlavně kvůli Karlu Plíhalovi. Za něžného písničkáře se Olomoučané rozhodně stydět nemusí, Plíhalovi se stále daří vydávat velmi slušné desky. V posledních letech ale hanácká metropole čím dál tím výrazněji promlouvá i do aktuálnějšího hudebního dění.

Asi nejvíc se v současnosti mluví o indierockové kapele Nylon Jail, která před několika dny vydala debutovou desku My Heart Soars Like A Hawk. Už indiánský název desky společně se sepjatou vizualizací naznačuje, kterým směrem se Nylon Jail ohlíží pro inspiraci. Mluví se o alternativní country nebo rovnou o navazování na Johnnyho Cashe.

Nylon Jail jsou ale současní, a to nejenom proto, že do svého zvuku organicky vplétají i elektroniku. Olomouckou kapelu můžeme považovat za velmi solidní tuzemskou odpověď na nezávislou country, která má především ve Spojených státech velmi dlouho tradici. Jejich hudba je přitom natolik osobitá, že americký odér v jejich skladbách nepůsobí nuceně. Nylon Jail si na svoji stranu kloní čím dál tím víc fanoušků, a to především díky odvázaným koncertům. Zmíněné debutové album je oproti koncertům promyšlenější – postrádá sice unikátní energii, vše ale nahrazuje propracovaná produkce, o kterou se postaral Ondřej Ježek.

Folkrocková kapela Hope Astronaut působí na scéně o něco déle, vznikla už v roce2009 aletos vydala druhou desku, nazvanou Someone’s Missing. Na rozdíl od Nylon Jail jedou Hope Astronaut na poklidnější vlně, místo detailních zvukových textur sází spíš na melodie, které kromě klasických nástrojů obkresluje třeba violoncello. Hope Astronaut se hlásí k folkové tradici, zásadní inspirací pro vznik kapely byl olomoucký koncert Glena Hansarda v roce 2005. Od Hope Astronaut nemá smysl čekat zásadní vnitřní vývoj nebo zvukové experimenty – jejich hudba je nenápadná a hlavně nenásilná.

Na desce Hope Astronaut Songs For Mirrors se v roce 2011 objevil i remix od Tomáše Bayera, který stojí za projektem Narcotic Fields. Ze všech zmíněných kapel existují Narcotic Fields nejdéle, skupina vznikla už v roce 2007 jako studiový projekt Bayera a Terezy Kopecké. Na rozdíl od Hope Astronaut se Narcotic Fields, kteří se nedávno po přestávce vrátili na koncertní pódia, orientují na elektroniku. Sami se označují za triphopové uskupení s důrazem na filmovou atmosféru, složili i hudbu k němé klasice Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea. Narcotic Fields, kteří jsou stálicí olomoucké scény, vydali letos na podzim EP nazvané Disorder.

03017693.jpeg

Ještě o rok déle než Narcotic Fields existuje skupina Flash The Readies, která pro změnu odkazuje k post rocku nebo psychedelii. I přes tohle zaměření ale dodržují tradiční písňovou formu, které kromě vokálu Tomáše Valenta dominují kytarové vyhrávky i ostřejší riffy. Kapela letos na jaře vydala dlouhohrající desku In Belvedere, která vyšla za asistence magazínu Full Moon. Olomoucká scéna neurčuje trendy tak výrazně jako třeba ta brněnská, na první pohled spíš stojí opodál. I třeba díky zmíněným Nylon Jail se ale zdá, že začíná nabírat nový dech.

autor: Jiří Špičák
Spustit audio