Romantici Tindersticks nabízejí výlet do kraje, kde se s bouřkami nesetkáte
S Nickem Cavem nemají nottinghamští Tindersticks společnou jen baladičnost a podobný vokál frontmana Staplese, nonšalantnímu bonvivánovi předskakovali i během jeho prvního pražského koncertu před čtyřiadvaceti lety. Na novince The Waiting Room, která budiž jakousi pozvánkou na jejich březnový koncert v Divadle Archa, se Caveovi emocionálně přiblížili jako asi nikdy předtím.
Na britských ostrovech najdete minimum skupin, které by se od začátku třetího milénia vyrovnaly Tindersticks co do charizmatičnosti a schopnosti držet si po dvě dekády přitažlivý zvuk bez explicitních experimentů. Během takřka čtvrtstoletí dlouhé kariéry to nikdy nedotáhli mezi top desítku nejprodávanějších alb (jako se to povedlo The National s posledními dvěma deskami). Vliv Tindersticks na tvorbu ostatních kapel se ale tvrdými fakty vyčíslit nedá.
Tindersticks před čtyřmi lety věděli, že je po vydání alba The Something Rain čeká nezbytná změna. Parta kolem frontmana Stuarta Staplese tak uvítala možnost rozptýlit se prací na soundtracku pro režisérku Claire Denis nebo skládáním zimmerovských zvukoploch pro muzeum I. světové války v belgických Yprách. Podle vlastních slov se k nahrávání svého aktuálního alba The Waiting Room dostali skrze skladbu Help Yourself. Ta byla zamýšlena jako srdce nové desky, kterou už zbývalo „pouze“ obalit kostrou a svaly.
The Waiting Room je albem, které nehledá oporu ve hvězdných posilách, i tak ale nabízí dvě křehká hostování. Pro Tindersticks typickou kombinaci filmové baladičnosti, orchestrálních aranží nebo vibrafonového snílkovství ve skladbě Hey Lucinda podtrhuje dnes již zesnulá písničkářka Lhasa de Sela. A když Stuart Staples a Jehnny Beth ze skupiny Savages zpívají dvojhlasně refrén písně We Are Dreamers, je to podobně silný zážitek, jako když Nick Cave a PJ Harvey hluboko v 90. letech nazpívali duet Henry Lee.
Z desáté studiové desky Tindersticks na vás dýchne podobná atmosféra jako z jejího přebalu – melancholie, která nepožírá duši, ale osvobozuje, spojená s nevyléčitelnou romantickou touhou být trošku sentimentální a dětinský navzdory věku i názorům okolí. Tindersticks dávají jasný signál, že v padesáti je člověk emocionálně jinde než ve dvaceti, což ale ještě neznamená, že by se mu otupovaly smysly a vynechávala paměť.
Hodnocení: 80 %
Tindersticks – The Waiting Room (City Slang, 2016)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
