Romantik Elias Ronnenfelt se s Marching Church vydává po stopách Nicka Cavea

28. listopad 2016

Marching Church, původně boční projekt lídra dánské punkové kapely Iceage, přichází s druhou deskou. Novinka Telling It Like It Is má kořeny, které sahají někam mimo Dánsko až k The Birthday Party nebo raným The Bad Seeds. Tahle hra ovšem tak úplně nevychází.

Pokud Eliasi Ronnenfeltovi něco nechybí, tak je to patřičná rozporuplnost jeho osoby. Vždycky tady bude někdo, kdo ho pro jeho velkohubá slova a snahu chovat se jako mnohem větší hvězda, než by kdy mohl být, bude mít rád, a na druhé straně tu bude velká základna těch, co mu to moc baštit nebudou. Jeho cesta napříč kapelami, žánry i image může působit lehce vypočítavě a pro někoho může postrádat jakousi opravdovost. Od první nahrávky Iceage uběhlo sedm let a z nevycválaného punkáče, který si k hlučné kapele velmi záhy vytvořil bokovku v podobě komplikovanějších Marching Church, se rodí další caveovský „charismatický“ básník. I když se v Marching Church objevují jeho spoluhráči z Iceage, kolegové z Lower či Frederikke Hoffmeier, známá jako Puce Mary, přeci jen jde stále hlavně o něj a jeho příběhy.

Čtěte také

Marching Church pocházejí z nitra živoucí a provázané scény okolo kodaňského labelu Posh Isolation, s napojením na brooklynskou jistotu v podobě vydavatelství Sacred Bones. To zaštítilo i nahrávku Telling It Like It Is. Elias Bender Ronnenfelt se na ní snaží přiblížit básnickým velikánům, netají se svým obdivem k odkazu Leonarda Cohena a na Facebooku si dělá legraci, že je převtělením parnasisty a symbolisty Pierra Louÿse. Na novince se k nim poprvé dostává nejblíž, přehnané a vcelku jednoduché gotické texty Iceage střídají komplexní příběhy. Tak tomu je i na jedné z punkovějších, chaotičtějších a zároveň nejsilnějších skladeb lakonicky pojmenované 2016. Ronnenfelt svým způsobem pro své textařství objevil Ameriku, když během turné po Evropě viděl při čekání na trajekt do Anglie uprchlické tábory. Touhu obsáhnout současné problémy do svého vyprávění doposud neměl. Až zmíněný výjev ho vytrhl z letargie, uvedl pro magazín BEAT.

Ronnenfeltova jasnější vize je na Telling It Like It Is až bytostně přítomná, stejně jako zmiňovaná jasná inspirace Nickem Cavem. Začít se dá už u obalu desky, který se vymyká jednotnému stylu Sacred Bones a připomene spíš covery klasických Caveových titulů jako Tender Prey nebo The Good Son. Sborové zpěvy a country kytary v závěrečné Calenture, ale i rozhárané aranže a rozpadající se struktura skladeb a Ronnenfeltův přednes také ukazují kamsi směrem k The Birthday Party. Právě jim se nejvíce podobají i živá vystoupení Marching Church.

03752730.jpeg

Telling It Like It Is je dobrým a celkem zajímavým nástřelem toho, kam by se tvorba Marching Church, respektive Eliase Ronnenfelta, mohla ubírat. Na nahrávce je hned několik naléhavých skladeb, mezi vrcholy patří Achilles Heel nebo Heart of Life. Celkově však deska působí místy nedotaženě a nejednotně. Navíc je otázkou, zdali současný zvuk Marching Church nebude jen další manýrou, kterou Ronnenfelt posléze znuděně odloží jako své jiné stylizace.

Hodnocení: 65 %
Marching Church – Telling It Like It Is (Sacred Bones, 2016)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.