Sebeironická kolaborace mezi Franz Ferdinand a Sparks maže generační rozdíly
Z „velkých“ kytarovek minulé dekády už toho nezbylo moc, o čem by stálo za to mluvit. The Killers, The Strokes, Bloc Party, Editors nebo Interpol – ti všichni se buď rozpadli na dobu (ne)určitou, nebo se postupem času stali hudebním ekvivalentem k zívání. Ne tak Franz Ferdinand, kteří se na novince spojili se stárnoucím bratrským tandemem Sparks.
Na jedné straně skotská indierocková partička, která si v době největší slávy razila image zábavných intelektuálů, na straně druhé americké duo šedesátníků, jehož tvůrčí invence vždy převyšovala míru popularity, které se mu dostávalo. Informace, že Franz Ferdinand a Sparks vydají společné album jako superkapela FFS, působila podobně bizarně, jako když Flaming Lips předloni oznámili, že nahrávají s Miley Cyrus.
V obou případech ale k sobě mají kapely blíž, než by se mohlo na první dobrou zdát, ačkoli oním pojítkem u FFS není záliba v posílání jointů a psychedelickém blouznění jako v případě Coyneovy party a bývalé „hodné holky“. Žoviální námluvy bratří Maelů a party kolem frontmana Alexe Kapranose těží především ze sdíleného sebeironického humoru a schopnosti vymyslet synthpopové riffy, které tvoří pomyslnou tenkou hranici mezi úchylností a šviháctvím.
Už v úvodním autobiografickém singlu Johnny Delusional se trefují do pouličních zamilovávání se, která končí ve chvíli, kdy náhodná bohyně vystoupí z tramvaje, aniž by si byla vědoma, jakého zločinu se tím na naivním muži dopustila. Ironickým vrcholem desky je pak track Collaborations Don’t Work, kdy během queenovsky symfonického refrénu FFS prohlašují, že je lepší dělat na vlastní triko, protože kolaborace nefungují. Nemluvě o poslední skladbě Piss Off, v níž Kapranos radí, jak máte z domu vyhodit otravné návštěvy.
Na společném eponymním albu dokázali Franz Ferdinand a Sparks zaplnit prázdné místo, které vzniklo po rozpadu newyorských dance-punkerů LCD Soundsystem. Od té doby se do širšího povědomí nedostala kapela schopná inovativně skloubit taneční horečku, upřímný humor a chytlavé kytarové linky. S nejvyšší pravděpodobností bude FFS jediným albem, které kdy Franz Ferdinand a Sparks společně nahrají. Obě kapely ale povedenou deskou ukazují lidem, kteří je smazali z hudební mapy, že udělali velkou chybu.
Hodnocení: 85 %
FFS – FFS (Domino, 2015)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
