Solange zve na třetím albu na vybranou hostinu černé hudby

18. říjen 2016

Americká R&B zpěvačka Solange našla na svém třetím studiovém albu A Seat at the Table svoji identitu v propojování kořenů černé hudby se současnými trendy. Mezi hosty alba jsou Lil Wayne, Sampha nebo Q-Tip.

Se Solange Knowles měl její otec (stvořitel a manažer Destiny’s Child) vždy velké plány. Neméně nadaná mladší sestra slavné Beyoncé měla rozšířit rodinné popové impérium a už v šestnácti letech dostala šanci natáčet s The Neptunes a Timbalandem v éře jejich největší slávy. Jenže debut Solo Star (2002) propadl a moc se nedařilo ani následující desce Sol-Angel and the Hadley St. Dreams z roku 2008. Místo třetího počinu u velkého labelu se Solange vydala po vlastní a značně trnité cestě, na jejímž konci je nahrávka A Seat at the Table čerpající z odkazu psychedelického soulu sedmdesátých let. Trpělivost se vyplatila.

Odklon od popových ambicí naznačilo už čtyři roky staré EPčko True, které Solange nahrála s Devem Hynesem alias Blood Orange. (Mimochodem jeho letošní výtečná deska Freetown Sound je pomyslným spirituálním sourozencem A Seat at the Table v tom, jak propojují dřevní tradici R&B se současností.) Pod novinkou je ale v roli producenta podepsaný Raphael Saadiq, který dříve spolupracoval s D’Angelem nebo Erykah Badu. Desce dodal nostalgickou retro patinu, jeho „deep soul“ skvěle sedí k písním i hlasu Solange, která nepotřebuje exhibovat, jako to občas dělá její sestra. Neútočí na popové hitparády, ale buduje atmosféru a do spletitých polyrytmů navíjí úchvatné melodické linky.

Solange a Saadiq nebyli u stolu zdaleka sami. V baladě Don’t Touch My Hair vykoukne sametový vokál Samphy, nad rytmicky výraznou Borderline (An Ode To Self Care) si ve studiu podali ruce Timbaland a Q-Tip a ve funkem nasáklé Junie si vystřihl minimalistický refrén Andre3000. Na dalších skladbách se podíleli Dave Longstreth z Dirty Projectors, David Sitek z TV On the Radio nebo Rostam (ex-Vampire Weekend). Jsou tady ale i Lil Wayne, Kelela nebo Olugbenga Adelekan z Metronomy a další. Solange shromáždila obdivuhodný kreativní tým, je jí ale ke cti, že z desky nikdo netrčí a všichni společně pracují pro celek. Tím je homogenní album, které drží pohromadě zpěvaččina vize organické černé hudby hledící do minulosti, ale zároveň mířící sebevědomě do budoucnosti.

Hladkému plynutí desky napomáhají i mluvené spojováky, které má na svědomí neworleanský rapper Master P, který v nich mluví o umělecké nezávislosti, osobní vyrovnanosti nebo hnutí #Black Lives Matter. „Pokud nás nechápeš a nechápeš, čím jsme si museli projít, pak nejspíš nerozumíš ani tomu, o čem je toto hnutí,“ vysvětluje a pak ještě dodává: „Tohle je náš domov. Tohle je místo, odkud pocházíme. To je místo, kam patříme.“ Jeho citát by se dal klidně použít i na hudbu, kterou dělá Solange na A Seat at the Table. V jejích svůdných groovech, sametových refrénech i basových linkách je zapsána tradice afroamerické hudby i to, jakým způsobem ji černá komunita používala v boji za rovnoprávnost.

03726164.jpeg

Solange svoji třetí desku brousila řadu let – například úchvatný singl Cranes in The Sky napsala už v roce 2008. Prošla si nervovým zhroucením, musela čelit tlaku bulváru po výtahové rvačce s Jay-Zem i nejistotě ohledně toho, kdo album nakonec vydá. Všechno jako kdyby bylo zapsáno v drážkách A Seat at the Table, skvělé, angažované a skrz naskrz černé desce. Tatík Knowles si tedy může oddechnout, Solange nebude nikdy prodávat miliony (byť album debutovalo na čísle jedna amerického žebříčku), ale mohla by se stát zdravou protiváhou k světovládným ambicím její starší sestry.

Hodnocení: 90 %
Solange – A Seat at the Table (Saint / Columbia, 2016)

autor: Karel Veselý
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.