Spokojený Jeff Tweedy svým Wilco neprospívá
Když před několika lety frontman chicagské indierockové kapely Wilco Jeff Tweedy zjistil, že mu běhání pomáhá od jeho úzkostí a neuróz, opřel se do sportu tak vehementně, že si během jednoho léta oddělal obě kolena. Tahle historka ilustruje především vášeň, se kterou Tweedy prožívá celý svůj život, a oddanost, kterou se mu vždy dařilo přetavit do unikátních písní, ať už pro svoji první kapelu Uncle Tupelo, nebo pro Wilco, ze kterých během dvou dekád prakticky sám dokázal udělat jednu z nejmilovanějších amerických skupin vůbec.
Model, ve kterém se osobní zkušenosti a současný psychický stav promítají do autorské hudby, má ale samozřejmě jeden naprosto zjevný háček, který podporuje mytologickou představu umělce jako člověka naprosto se odevzdávajícího své tvorbě. Jakmile je autor sám se svým životem spokojený, vyhasne mu tvůrčí motor a jeho písně ztrácí ostré hrany. Při poslechu aktuální desky Star Wars, kterou Wilco posluchačům bez předchozího upozornění nabídli jako překvapení ke stažení zdarma, je jasné, že právě tohle vyhasnutí Tweedyho postihlo. Na půlhodinové desce je jenom velmi málo míst, která člověka vytrhnou z letargie seriózního dad rocku.
Hned začátek je přitom slibný, lehce disonantní instrumentálka EKG s komplikovanými rytmy a ostrou elektrickou kytarou slibuje podobné zvukové experimenty, které s Wilco na legendárním albu Yankee Hotel Foxtrot prováděl Jim O’Rourke. Skvěle nasnímaná elektrická kytara udrží pozornost ještě v následujícím songu More, který stojí na protikladu drsnějších slok a refrénu taženého bezmála beatlesovskými vícehlasy. Pak už ale začíná úmorná jízda, kterou bychom po vzoru skladby Random Name Generator mohli přejmenovat na Random Song Generator.
Tweedy se snaží napodobit letargický projev countryových zpěváků, vychází z toho ale jenom skladby, u kterých je obtížné rozeznat sloku od refrénu a které jsou zvukově semleté do jednoho nevýrazného chomáče. Většina skladeb odtikává ve středním tempu, což ještě víc stěžuje orientaci – na druhou stranu tím alespoň lépe vynikne balada Where Do I Begin, která funguje alespoň jako částečná náplast pro posluchače, kterým chybí niterný Tweedy z období kolem desek Yankee Hotel Foxtrot nebo Sky Blue Sky. Zbytek desky bohužel napovídá spíš tomu, že se vrcholné období Wilco vrátí už jenom těžko.
Hodnocení: 65 %
Wilco – Star Wars (self-released, 2015)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
