Sundays on Clarendon Road a Ba:zel vychází z teček a linií

Sundays on Clarendon Road – Pale Blue Dot

Nové EP pražských Sundays on Clarendon Road už prvním dojmem klame a svádí k chybným závěrům. Pale Blue Dot sice oplývá motivy vesmíru a s ním spojenou terminologií, dvojice Zbořil–Tůma na něm však žádné vzdálené světy neprozkoumává. Keplerův dalekohled naopak otočili směrem k sobě samým a rozhodli se pochopit fyzikální zákony vlastního duševního nitra.

S introvertní křehkostí zpívají o mapování nových světů a o čekání na to, co s sebou změna prostředí a noci i rána na nepoznaných místech přinesou. Metafory vybízí k asociacím spojeným s procesem vlastního dospívání a hledání identity uprostřed rozlehlých planin lidské společnosti. SOCR sami sebe pasují do role malé modré tečky ztracené v chaotickém a nekonečném vesmíru.

K zachování intimity přispívají i hudební aranže, které většinou stojí na kombinaci elektronických bicích, akustické kytary a ledově znějících syntezátorů. Všudypřítomný reverb a ozvěny rozšiřují okolní prostor a Pale Blue Dot zní jako nahrávka snímaná z povrchu ledové arktické kry. V songu Gravenhurst kapela připomene alternativní emo pop Death Cab For Cutie z legendární desky Transatlanticism. SOCR sice místy balancují na hranici emo klišovitosti, naštěstí však emoce podávají způsobem, který je spíše než citovým vydíráním uvěřitelnou zpovědí vašeho vrstevníka.

Pokud vás SOCR v průběhu Pale Blue Dot o své upřímnosti nepřesvědčili, závěrečný ambientní trumf Ivedonewrong, alespoň u mě samotného, rozhodl. Nostalgické volání do prázdna je zároveň volání k sobě samému, životní bilance a snad i smířlivé pochopení vlastních chyb. A kdo ví, možná i další malý krůček k pochopení toho velkého, soukromého vesmíru.

Hodnocení: 80 %

Ba:zel – Eye Draw(s) the Line

Duo Ewelina Aifen Chiu & Daniel Vlček vystupující pod názvem Ba:zel svůj debut údajně tvořilo původně jako hudební doprovod k jedné ze svých výstav. Oba primárně spíše malíři a tvůrci konceptuálního umění ale zjistili, že jejich audio tvorba klidně obstojí i jako samostatné album.

Deska Eyes Draw(s) the Line se na české scéně řadí do sféry, kde dříve působili Ecstasy of Saint Theresa nebo Table a kde dodnes fungují brněnští Fiordmoss. Chladně minimalistickou elektroniku doprovází křehký vokál, melancholické melodie podtrhují ambientní linky syntezátorů a naléhavé údery nepravidelných rytmů.

Celý release se dá rozdělit na dvě části. K té první patří songy, jejichž nosnou část tvoří až dekadentní pocit evokující piano, druhou zase tracky stojící na hře industriálních linek temných samplů. Právě v těchto polohách je duo důvěryhodné a výsledek působí jako konfrontace stínů a zvuků v atmosféře přítmí prázdné noční galerie nebo jako soundtrack k opuštěnému umění v prostorách muzea. Když se ale do popředí dostane místy až gotický klavír, vzniklý pocit naléhavosti a přehnaného romantismu kapelu tlačí k mírné monotónnosti a patosu.

I přesto, že se Ba:zel na Eyes Draw(s) the Line možná trochu nechali unést snahou působit na city, stvořili nahrávku, které bude atmosféra hudebních klubů slušet stejně dobře jako čtyři stěny galerijní expozice.

Hodnocení: 70 %