„Und ich sag nein.“ Nová generace rapperů povyšuje němčinu na evropský jazyk rapu

Sportovní historie je plná výstředních a často geniálních jedinců, kteří v konečném důsledku přesáhli hranice sportu a změnili pravidla hry. V e-sportech, konkrétně v titulu Dota 2, je jím Artour „Arteezy“ Babaev, dvacetiletý Kanaďan narozený v Uzbekistánu, který je nejen jedním z nejlepších světových hráčů, ale také živoucím memem a rapovým trendsetterem. Právě jeho livestreamový kanál na službě pro streamování videoher Twitch.tv se překvapivě stal jedním ze zásadních médií, která svět seznamují s talenty německé rapové scény.

Jedním z nich je vídeňský rapper Yung Hurn. „Nemám ani maturitu, jenom jsem se chvíli chodil dívat na burzu. Hodně rád chodím na procházky: do Vídeňského lesa, do ‚trapu‘,“ prohlásil mozek mezinárodního audiovizuálního kolektivu Live from Earth. Byl to právě on, kdo v roce 2015 ve spolupráci s producentem Lexem Lugnerem přinesl do německy mluvícího prostředí narkotický cloudrap.

Použitím autotune, mumláním a sténáním připomínajícím člověka v drogovém kómatu má Yung Hurn (v současnosti působící pod pseudonymem K.Ronaldo) blízko k nejzásadnějšímu zámořskému představiteli tohoto stylu Lil B-mu. Vídeňský rapper ale ke klasickým proprietám cloudrapu ještě přidává fotbalové skandování, jež často přechází v dadaistické repetice, jako v tracku věnovaném pouze trapovému skřeku „skrrr“ anebo jeho oblíbené, rakouské značce vodky.

Kromě jazyka je ale současná německá mutace cloudrapu originální především vyobrazením individuálních, navzájem velmi odlišných životních stylů jednotlivých příslušníků scény. Dekadentní přístup Yung Hurna se například velmi liší od high fashion života stuttgartského rappera Rina anebo hyperrealistické divokosti hamburské rapperky Haiyti. Tyto odlišnosti reflektuje také estetika videoklipů, které ale mají jedno společné – vychází z reálného života. Yung Hurn v nich například pózuje na místech, jako jsou vídeňská opera, metro anebo japonské večerky. O tom, že tato kombinace funguje víc než dobře, mluví miliony zhlédnutí na YouTube.

Ačkoliv je i z běžného poslechu těchto interpretů jasně slyšet inspirace zvukem švédského labelu Sad Boys, atlantského trapu i současné mutace cloudrapu, nelze těmto interpretům upřít, že dělají německý rap konečně znovu zajímavým. Ten po výrazných komerčních úspěších jmen, jako jsou Bushido, Kool Savas nebo Sido, poslední roky zastydnul na typické gangsterské tematice a produkci z přelomu milénia.

V našem sousedství nastupuje nová generace německy mluvících interpretů, kteří dokážou nejenom přejímat současné rapové trendy, ale i přizpůsobovat je prostředí, ze kterého vycházejí. Možná je pravý čas na to, aby mohlo i české publikum na vlastní oči vidět tyto interprety, jejichž live shows jsou pověstné stejnou energií jako německé fotbalové stadióny.