Whitney zhudebnili krásu tulácké nostalgie

8. červen 2016

Whitney je osamělý chlápek, který se právě pokouší dostat přes těžký rozchod, hodně pije a toulá se. Whitney je tak trochu ztělesněním toho, čím si oba jeho stvořitelé za poslední roky prošli. Whitney je naštěstí ale i důkazem o tom, že žádný smutek netrvá věčně.

Rozchodů ostatně v životě dvou hlavních postav projektu Whitney proběhlo v posledních dvou letech několik. Rovinu osobní ve smyslu „holka se rozešla s klukem a ten je teď moc smutný“ nechám stranou a připomenu pro nás zásadnější událost – rozpad Smith Westerns. Ten byl zásadním impulzem k tomu, aby se Max Kakacek už konečně sešel se svým dlouholetým kámošem Julienem Ehrlichem, původním bubeníkem australských Unknown Mortal Orchestra. Pronajali spolu kvartýr v Chicagu a za chladných zimních nocí psali něco, co je Ehrlichovými slovy „nejlepší album, na kterém kdy pracovali“.

Symbolická atmosféra přátelství a pohody je základní stavební molekulou Light Upon The Lake. Tvůrčí proces Whitney nezahrnuje žádný stres ani hádky, jen dokonalé duchovní splynutí šesti tvůrčích mozků, které je ve výsledku s veškerou upřímností přeneseno i na samotného posluchače. Životem zkoušený Whitney, hlavní postava alba a ztělesnění pocitů hlavní tvůrčí dvojice, se sice rád napije a často se při toulkách utápí v nostalgii, ve svých vyprávěních se ale jako zkušený poeta nezapomíná zmínit o procházkách v posekané slámě a slunci zapadajícím nad jezerem. Whitney je zkrátka milý chlápek, který jen hledá krásu minulých dnů, ale z laskavosti jeho příběhů lze usoudit, že ještě neztratil naději. Jak se říká, cesta někdy znamená i cíl.

Tulácké náladě Whitneyho dobrodružství kapela přizpůsobila i hudební doprovod. Songy působí lehounce a vzdušně, mix táborového písničkářství a lo-fi popu je doplněn i o trubky, smyčce nebo hammondky. Ehrlichův vysoce položený vokál udržovaný ve stále stejné poloze může podle vkusu působit poněkud „netradičně“, nicméně v zástupu dalších vokalistů současné indie scény je jeho zpěv příjemnou změnou a zpestřením.

03645500.jpeg

Na rozdíl od Cullena Omoriho, bývalého spoluhráče ze Smith Westerns, je z Kakackova projektu cítit úleva a osvobození. Omoriho debut byl existenční záležitostí a výsledkem krize identity – buď napíšu dobrou desku, nebo si budu muset hledat práci. Whitney sice nejspíš nevědí, co budou dělat za pár let, ale o své přítomnosti mají jasno. Posbírali pár kamarádů a vydali se na cestu, užívají si večery v dodávce a hromadné popíjení, toulají se a – co je nejdůležitější – jsou spokojení.

Hodnocení: 85 %
Whitney – Light Upon The Lake (Secretly Canadian)

autor: Jakub Šponer
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.