F*ck Buttons
Když minulý rok, po třech letech činnosti, přichystala dvojice mladíčků z anglického Bristolu, kteří si říkají F*ck Buttons, pěkně chlupatou nahrávku Street Horrrsing, nikdo zřejmě netušil, jakou tím spustí melu.
Jenže jinak to u neředěného analogově elektronického alba dopadnout nemohlo. Když si i dnes CD pustíte, přemíra elektrické energie vám v okamžiku vytvoří na kůži neviditelný povlak statické elektřiny, která zvedá vlasový porost a veškeré ochlupení do pozoru. Tím nechci říci, že F*ck Buttons hrají punk, který na vytvoření stylového číra potřebuje silná tužidla, to ani náhodou. Psychedelický nápor hlukových metalistů spuštěný od první minuty zvedá uhlazený účes samovolně, až kořínky v pokožce nepříjemně zabolí.
Hudba dua není věru žádná selanka, ale bolestný přímý útok statických analogových mas s hymnickými melodickými postupy, do nichž tu a tam vyřvává utopený hlas zahalený do brutálního industriálně laděného zkreslení. Málokdo by na první poslech řekl, že producentské opratě debutu držel John Cummings z post rockových Mogwai.
Od té doby chráněnci vlivného vydavatelství All Tomorrows Parties vyrazili na intenzivní turné a díky singlu ke skladbě Colours Move se seznámili s vlivným producentem Andrew Weatherallem. Transgenerační kooperace nakonec vyústila nejen v reciproční předělávku Sweet Love For Planet Earth, ale především v hlubší spolupráci na letošním následovníku Tarot Sport.
F*ck Buttons jsou horníci psychedelické historie. Do svých táhlých intenzivních kompozic, které můžou s prstem v nose utáhnout rituálně halucinogenní párty, vpašovávají vlivy od Spaceman 3, přes Black Dice až po Velvet Underground na slušných tripech. Pokud vám nevadí analogová elektronika a silná porce nátlakové psychedelie, pak Andrew Hung s Benjaminem Johnem Powerem alias Fuck Buttons, pro vás bude spolehlivou dobíječkou i bez existence elektrické zásuvky.














